Pátek 23. prosince, ráno. Všude klid a mír.
Ve středu večer jsem sepisoval letargii, ale především čekal na pozdější hodinu, abych změnil nastavení domény klienta, a jeho eshop se začal načítat z jiného nachystaného hostingu. Tedy – nachystané jsem to měl já, ale nikoli ta IT firma, pracovně nazvaná „kokoti“. Eshop se tedy v deset večer odmlčel, a přestal fungovat, na doméně nic nebylo. No, můj problém to není, šel jsem spát.
Ráno stále nic, jejich server na požadavky na doménu nereagoval. Volal jsem technikovi, ten že o tom ví, ale že je celý den na cestách, ať zavolám jinému technikovi, „ale ten chodí až na půl devátou“ … ten konečně nefunkční web napravil a vše začalo šlapat. Tak jsem ho poprosil o nastavení DKIM podepisování emailů, protože hromadná pošta rozesílaná z toho eshopu na seznamácké schránky je kvůli chybějícímu DKIM odmítána. Což je skoro třetina zákazníků. A včera bylo třeba rozeslat info o největší letošní slevové akci. No a tenhle druhý technik mi řekl, že třetí technik, co to má na starosti, je až do odpoledne v Praze. Ale že odpoledne to nachystá. No to mě poser na holý záda. Nenaděláš nic. Kokoti.
A tak jsem si chystal jiné věci, čekal na podklady z eshopu, co se vůbec budou rozesílat, bylo poledne. Po obědě se také stále nic nedělo, a když holky odjely na procházku, a já čumákoval v přízemí, tak jsem vytáhl vysavač a dokončil středeční úklid. Pak jsem zašel do dílny a kladivem rozmlátil bezpečnostní magnet zapomenutý na jednom zakoupeném oblečení. Pak jsem umyl nádobí, vyskládal myčku. Nachystal krbovky na zatopení. A pořád nikdo nic, neozývali se z eshopu s tím, co se má vůbec poslat zákazníkům, a neozývali se z IT firmy s podklady pro to, abych vůbec mohl newsletter rozesílat. Já byl každopádně v klidu, můj problém to není.
Holky se vrátili, začalo se stmívat, rozzářila se nazdobená větev s krmítkem před domem, škrtnul jsem v kamnech, ivka pozapalovala všech 703 svíček, co má v obýváku, uvařila si čaj s rumem na zahřátí, já si otevřel lahváča „za odměnu“ po dlouhém dni, Bára měla odpolední spaní …
… a až do večera se nikdo neozval, večer se nikdo neozval, v televizi Nedotknutelní, Bára si pobíhala po obýváku a rozhazovala plastové baňky, co dostala na hraní … a najednou to byl krásný předvánoční večer po pohodovém předvánočním odpoledni. Navzdory všem očekávaným stresům.
A tak je tu páteční ráno před sobotním Štědrým dnem. Kokoti z IT firmy se stále neozvali, z eshopu je také ticho po pěšině, venku se po několika dnech inverze rozjasnilo, ale stále jsou –4°C, tak snad sníh vydrží. Do krmítka jsem už dosypal, holky dle dupání dole vstávají,… odpoledne, bude-li to Báře se spaním vycházet, vyrazíme na předvánoční návštěvu za babičkami. A pak už si můžou všichni trhnout nohou. Budou Vánoce.
Připojte váš komentář