Je čtvrteční dopoledne a inbox na chvíli vyprázdněný, opájím se iluzí „volna“. Kdybych chtěl, tak si hned najdu hafo věcí, co si nadělat, ale … nechci. Minulý týden byl šílený, souběh dvou velkých projektů, kde jeden bylo třeba dokončit „co nejdříve“, a druhý přesně do 1. dubna (= sobota). Odvykl jsem si pracovat po večerech, nyní mi nic jiného nezbylo, ani jsem u toho moc nepopíjel a až byl zaskočený, jak moc se toho dá udělat. A pak bylo hotovo, a víkend to vše ukončil.
Větrnou sobotu jsem strávil v lese, vytahování stromů do míst, kde je nejvýhodnější je ořezat a rozřezat, tedy tam, kam je možné přistavit traktor s vlečkou, a nemuset polena nosit přes celý les. Ale byl to divný den, ráno jsem přicházel od autobusu k domu proti vycházejícímu slunci a mžoural, co to táta dělá u silnice … záhy mi bylo jasné, že to bílé nehybné na vozovce je kocour Bertík. Ach jo. Po pěti letech ho osud koček bydlících v domu u silnice dohnal. Aby toho nebylo málo, tak po příjezdu z lesa jsme se dozvěděli, že si strejda na hoblovce uhobloval tři prsty. Odpoledne pak dorazily holky a oslavili jsme ivončiny narozeniny, tak aspoň něco pozitivního. V neděli návštěva u babi, kde se sešla větší část rodiny, a nějak se to rozšouplo.
V pondělí si chtěla ivonka vybrat poukaz do wellness, co jsem jí dal k vánocům, a tak jsme se odpoledne cachtali v bazénu a saunovali. V úterý bylo náplánované využití poukazu na rodinné focení, takže jsme toho našeho malého kocoura vystavovali různě po louce a po lese, zatímco fotografka cvakala spouští jako o život. Ve středu odvoz auta na přezutí a výměnu dvou nových pneumatik / doplnění chladícího média do klimatizace / utažení ručky / možná i výměnu brzdových kotoučů a destiček … no chystám si desítku bokem. Dneska si pro auto patrně zase pojedeme, takže další odpoledne rozbité, navíc večer jede máma cvičit, takže od půl šesté budu mít Báru na starosti …
… a tak to bude další jarní den, kdy nemohu kolem domu ale lautr nic udělat. Čekají tu hromady větví na spálení (ale to musím stejně počkat na bezvětří), za domem vykolíkovaný plácek pro stání auta, kde je třeba odkopat hlínu do třiceti čísel pod zem, na některých místech už by si trávník zasloužil posekat …
A tak stíhám akorát bojovat s krtkem. Z ničeho nic se uprostřed „loučky“ za domem udělal krťák, což mě překvapilo, protože jsem si myslel, že krtek musí odněkud doputovat. Nebo to tam byl celou zimu zakopaný a teď se probudil a reje? Zvolil jsem trochu jiný postup než loni – když vidím aktivitu, tak na něj jdu číhat s motykou. Ale tentokrát mě to moc nebaví, takže krtečák rozhrnu a poctivě kolem něj dupu, abych tu svini černou vyplašil a vystresoval. Dříve jsem se snažil o sobě nedat vědět a číhat a číhat. Druhý den jdu a vidím malé kopečky ve směru pryč z loučky. Rozhrnu je, dupu jak slon. A to klidně několikrát denně, při mém homeofficu to není problém … takže se pak krtečák objevil skoro před vchodovými dveřmi, krtek tedy obkopal dům téměř dokolečka. Rozhrnuto, dupu mu po celé trase chodbičky. Další den ráno se krtečák objeví zase na úplně původním místě na loučce, vyplašený krtek se tedy zdekoval zpátky z té zóny chvějící se země. Tam jsem se ko pokusil vykopnout, nezadařilo se, druhý den se objevila aktivita zase na opačném konci u dveří. Tam jsem mu dneska zase udělal peklíčko … ten jestli nepadne stresem, tak nevim nevim.
Inbox stále zýrou. Jdu si něco najít.
EDIT: A je tu večer, zkoumám výkazy s prací a vystavuji faktury každému, kdo mi něco dluží, neb bourák dostal nejen dvě nové pneu a médium do klimatizace, ale i jednu novou pružinu předního tlumiče (původní prasklá), a komplet všechny brzdové kotouče a logicky tedy i brzdové destičky, a tomu ještě jeden brzdový třmen (původní „na sračky“). Kdybych byl v sobě neměl pívo (no a slivovici, oukej), když se ivonka večer vrátila s vozem vyzvednutým u machanika cestou ze cvičení, tak bych si ho šel projet a zjistit, co to znamená, když „to fakt brzdí“ (její slova). Zítra to musím zkusit. Měl jsem bokem nachystanou desítku, hóplo to na šetnáct a půl anisnemrk. Ale když si uvědomím, že mám teď na autě poctivý pneušky nachystaný na léto, a všechny brzdy nachystaný zabrzdit tak, že se rotace Země zpomalí, když právě pojedu na Západ … tak co je důležitější? Podběhy mi můžou plesnivět a škrábance pomalu kvést rzí, ale hlavně ať mi to fest sedí a kurva brzdí, když s sebou vezu dvě nejcennější ženský na světě.
Připojte váš komentář