To to zase uteklo … a co to bylo přitom doprčic letos za „léto“? Začátek července v Jeseníkách byl letní, ale pak se to tři týdny motalo kolem 20-25 stupňů, každý druhý třetí den déšť. Na přelomu prázdnin na vodě na Vltavě, a sami, neb hlásili déšť a 15 stupňů. A tak nějak to bylo. Srpen už byl lepší, spousty dní nad třicet … ale je tu jeho konec a člověk si říká „to toho tepla moc nebylo“. Ostatně, pro pohodlné sezení v kanclíku nosím takové slabé plátěné kalhoty, reálně jde asi o pyžamo, ovšem v letních dnech, kdy teplota v kanclu pod střechou pomalu vyleze na 27 a více stupňů, tak nosím slaboučké … tříčtvrťáky … taky snad jako kdyby to bylo něco na spaní, a lehkou košili. Plus tu mám velký větrák … zapnul jsem ho vůbec letos? A ty letní tříčtvrťáky jsem na sobě měl taky snad tak „na prstech jedné ruky“. Fakt nebylo tak teplo jako dřívější roky.
A na to, jak málo jsme se ve výsledku koupali v bazénu, tak s ním letos od začátku jen bojuju. Voda věčně šmrnclá, v plováku klidně dvě velké tablety, a chlór horkotěžko vyleze na změřitelnou úroveň, pH pořád totálně nízké, i po nasypání snad dvou kil pH plus prakticky žádná změna … a teď už i stěny oslizlé, to nebývalo. Před pár dny jsem si večer kousek odkryl a že tam na chvilku vlezu, osvěžit se … voda měla tuším 22? Takže po schodkách pomalu, a hezky se pomaličku namočit … stoupnu na (oslizlé) dno a nohy se mi rozjely, že chyběl táááákovejhle kousíček, abych to byl neustál a nevymáchal se celej rovnou. Kdepak pomalu otužit. Zasraná řasa. Pár dní zpátky jsme přijeli z večerní vyjížďky na kolech (na pívo), na část bazénu ještě na posledních pár minut svítilo sluníčko před skrytím za protějším kopcem, měřím teplotu vody a říkám: „Jestli to bude alespoň 25 a půl, tak jdeme do bazénu!“ A ono slabých 26! Do vody jsem šel nakonec na těch pár minut sám, ale bylo bezvětří, poslední sluníčko, ivka mi donesla vínko … krásná chvilka. A slunce zašlo za les, obratem se ochladilo, a šlus. Což je další věc k tomuhle létu – aby od poloviny srpna bývalo ráno šest stupňů, nebo taky klidně i jen tři stupně!!! … to mi taky nepřijde úplně běžný. Jasně, svatá Anna chladna z rána, ale ty vole, tři stupně??? A pak si tady hopsej kolem bazénu, když má voda ráno 18 stupňů. Když pak ohřev udělá do odpoledne šest stupňů nahoru, tak to považuji skoro za zázrak. No a dnes je poslední den oteplení, slibovali třicet stupňů, „to se budemee koupat všichni, ne jen já, a bude to asi letos naposledy…“. No, a včera sice teplo, ale celý den prakticky zataženo, tedy bez ohřevu, a dnes od rána sice víceméně svítí, ale fouká takovým způsobem … až to sousedovi rozlomilo majestatní švestku. Vidím to s tím posledním koupáním celkem bledě. Jestli spíš nepůjdu na kolo.
A to byla další záležitost těchto prázdnin – už před rokem dvěma jsem někde narazil na to, že by se měl řetěz kola každých cca 1500 km měnit. Jinak se vytáhá, a tím postupně ohobluje zbytek pohonného systému. Aha. Jezdím sice málo, ale za těch ale 15 let jsem těch 1500 km protočil už několikrát. Koupil jsem si měrku, ta řetězem akorát propadla (= totálně vytahaný), takže jsem objednal nový řetěz a nýtovačku na něj (nebo jak se tomu říká). Sundal jsem starý řetěz, nasadil nový, zkusil kolo sto metrů projet a řetěz „střílel“ takovým způsobem, že jsem málem nedošlapal domů. Je to jasné, ozubená kolečka jsou od vytahaného řetězu totálně ohoblovaná, výměna řetězu už je pasé … hm, vrátil jsem tedy starý zpátky, nic jiného už se nedalo dělat, a třeba to ještě nějaké roky vydrží. A letos na jaře šlapu ve stoje do kopečka, a kř-u-u-u-p, řetěz mi v záběru přeskočil a já prošlápl do prázdna a normálně si div nezkurvil rameno, tak to se mnou škublo. A pak to bylo čím dál častější … a já si začal vybírat nové kolo. Ale zase, dva měsíce zpátky jsem dal třicítku do nového PC, a teď dám zase třicítku do nového kola? Na těch mých 200 km ročně (poslední dobou)? To je dost mizerná investice. A staré kolo mi taky vyhovuje, všechno je na něm prostě pořád v cajku, brzdy brzdí, tlumiče tlumí, jen ten pohon … musel bych nechat vyměnit řetěz, zadní kazetu, přední ozubená kola, přehazku, přesmykač. Na to nemám zkušenosti ani nářadí. Ale pořád jsem o tom dumal, zvažoval, radil se s AI, a pak víceméně náhodně položil dotaz do nějakého cyklo fóra, a tývole druhý den tam bylo dvacet odpovědí, od „kup si raději nové kolo v decathlonu“ přes „cena dílů a práce servisu bude vyšší než je hodnota toho kola“ až po „odpovídající díly tě vyjdou na pár stovek, nářadí taky, a zvládneš to sám“. Sjížděl jsem videa, vše kolem, a pak to riskl, a objednal „bič“ a další věci na sundání zadní kazety, samotnou kazetu, další propriety. A hle, podařilo se mi tuhle komponentu bez problémů vyměnit … horší bylo nasazení nového řetězu (co už jsem měl), protože jsem zaboha nemohl zacvaknout spojku … a ono se ve výsledku ukázalo, že mám řetěz pro 7 až 8 rychlostí, ale spíš tedy pro 7, a on je o desetinku milimetru širší … a (užší) spojku pro 8s řetěz jsem nakonec dokázal zacvaknout tak natvrdo, že se v místě spoje řetěz ani neohýbal! To bude asi problém, že … no, lehké projetí, pár „výstřelů“, a bylo jasné, že KO jsou i přední ozubená kola, nikoli jen zadní kazeta. Pěkný. Nová objednávka, přední převodníky i s klikami, správný řetěz, další nářadí … ovšem než jsem to provedl, tak jsem musel kolo vrátit zase do úplně původního (dezolátního) stavu, aby bylo pojízdné alespoň k tchánovcům 😀
Objednané díly dorazily, nastal den D, na terase jsem si udělal outdoor dílnu, a záhy si musel přitáhnout velký slunečník, aby mi do toho všeho nepršelo … a pustil se do toho. Už jsem měl vše v paži, vyměnil zadní kazetu, stáhl přední převodníky, nasadil nové, nasadil a jedním cvaknutím spojil řetěz, umyl ruce, nasedl, kolo projel, a … nemohl jsem uvěřit, všechno cvakalo naprosto přesně. Absolutní top stav. Obával jsem se totiž, že „nebude sedět“ zadní přehazovačka, která už také schytala pár šrámů, a naopak, nyní mohu řadit i převody, na které jsem roky nejel! Například na 2:5 v přehazce rachtalo tak, že jsem ten převod prostě nepoužíval, a nikdy se mi to nepodařilo seřídit, spíš jsem rozhasil jiné klíčové převody kolem (2:3, 2:6). A teď naprosté blaho, všechny převody totálně přesné, cvakám si co chci, žádné přeskočení … no když se tu teď takhle rozepisuju o kole, tak je to jasné, někam si vyjedu. Ostatně, patrně také „naposledy“, koukám do cyklodeníčku a poslední roky jsem už po srpnu nikdy kolo nevytáhl.
Automaticky mě napadlo „to si pojedeš na kolo, když je třeba posekat trávu?“ … ale ono není. Už ani nevím, kdy jsem sekal naposledy, tráva přešla do letní dormance – za poslední týdny srpna spadly jen 2 mm vody. Naprostý opak července, kdy co chvíli pršelo, a já musel každý týden sekat trávu. Nyní jsou v krytějších koutech pozemku místa, kde by se posekat mohlo, ale kolem samotného domu prakticky nikoli, suchá kratičká tráva … které by sekání jen víc uškodilo. Takže můžu jít na kolo, a pak tuplem vlezu do bazénu. Ostatně, musím tu oslizlost stěn a dna zkusit co nejvíc vypucovat. Hm, dřívější roky to vlastně také bývalo tak, že jsem si brzy ráno v sobotu nebo neděli na terase posnídal při čtení novin, kolem osmé pak vyrazil na kole na kopečky, k desáté se s 20-30 km vrátil, vlezl do bazénu, slunce už pálilo … a letos? Takto jsem nevyjel ani jednou. A kolikrát jsem vůbec snídal s novinami na terase? Třikrát? Fakt mizerné léto.
Na kolech jsme před pár dny vyrazili na pívo do nově otevřené hospody ve vedlejší obci, a včera pak zase na druhou stranu na jih … připravuji děti na cyklovýlet k babičce, o kterém jsem prohlásil, že tyhle prázdniny musí dopadnout. No, prázdniny končí tento víkend, že. Je to pitomých 12 kilometrů, ale pořád mírně do kopečka proti proudu řeky, a na Adamovo pidikole se šesti převody něco ujet, to už chce výdrž. Tak uvidíme, jestli a jak to dopadne.
Připojte váš komentář