… protože máma vyrazila na dámskou jízdu. Maminy si chtějí v pátek vyrazit z kopejtka, a tak mi bylo demokraticky oznámeno, že budu v pátek večer hlídat. Bylo to na mě vrženo někdy tuším v úterý, kdy jsem celý vydřený došel z patra, umyl se, padl na gauč s lahváčem,… a za odměnu „V pátek jdeme na víno, budeš hlídat!“. Odfrkl jsem si, ale v paměti to držel. No a dnes je ten slavný den, a Báru jsem uspal ještě než ivka odešla. A tak tu mám veget, noťásek, vínečko, v televizi Válku světů…
V patře už je boží dopuštění. Strop v děcáku shozen, trámy také, zavěšeny nové, které budou držet sádroš, a nad ně v další řadě mezi krokve další, co budou nést trochu „pochozích“ prken. Aby když se sem tam vleze na půdu ke komínu a spol, tak aby se chůzí nenamáhaly trámy, co budou držet sádroš. Centimetr se zhoupnou, a na pracně vybudovaném stropě prasklinka …
Když bylo toto hotovo, a finálně rozhodnuto, že vybouráme části bočních příček na půdy, tak … jsem se do toho pustil. Otlouct paličkou a majzlíkem, pěkně jako v době kamenné. Ale já se na to vyloženě těšil. Chlapská práce. Jedna stěna, druhá stěna, vždy tři čtyři hodiny, a pak v sedm v osm před domem za tmy a studeného vichru v trenýrkách vyklípat totálně zaprášené a zpocené oblečení … den za dnem. Protože jsme obouchali „zahnutou“ horní část omítek, tak bylo třeba to našpricovat a další den zase udělat rovnou omítku… budou se do ní chytat UD profily. V sedm večer v mínus pěti umývat s čelovkou zednické náčiní…
Včera přijel táta i s mámou, na finální vybourání obnažených příček. Pět hodin chození se dvěma kýbly bordelu nebo na střídačku cihel, táta boural, máma všelijak pomáhala, já byl nosič. A když bylo vše hotovo, tak celou „trasu“ přes dům nahrubo zamést, pak vysát, pak umýt. S lahváčem na gauč jsem si sedl v sedm večer, a v deset padl do postele jak do tmy. Byl čtvrtek, a já ještě uháněl skorošvagra, jak je to s objednávkou sádrokartonu a dalších propriet, co na pondělí potřebujeme, a on to slíbil zařídit u známého. Slíbené dodání v pátek. Dnes jsem se vykopal z postele, respektive vyplazil se jako zlámaný stařec, s hromadou práce před sebou … a pak skorošvagr napsal, že ten sádroš nevyjde. No doprdele. Rychle jsem zjistil, že naši mají dnes volno, a jedou do city, kde by se vše dalo nakoupit, kdyby se vzal větší vozík od táty z práce. A ještě bych stihl i autobus a dorazil za nimi … takže se pátek přepl do hektického shonu. Rychle k našim, pak do city, pomoct s jejich byznysem, pak nakoupit, a pak do stavebnin a udělat A4 objednávky … a nechat se s tím vším hodit domů. Poledne.
Chvíli jsem pracoval, a pak se stavil známý střechař, kterého se mi podařilo ráno sehnat. Protože v těch vybouraných příčkách byly vždy dva stojné podpěrné trámy, a na jedné straně byly ty ještě v prostoru půdy podepřené dalšími šikmými trámy. Docela dost trámů přiznaných. A je možné je dát pryč, a nezbořit střechu? Smíření jsme byli s tím, že ne, a co naplat, budu tam. Ale střechař je chvíli obcházel, zkoumal, koukal do trámoví … a pak řekl, ať je všechny vyhodím do prdele. Wut? To by bylo boží! Nakonec se ukázalo, že vždy jeden z těch trámů podpírá „spojku“, tedy místo, kde jeden nosný trám končí a začíná další. Naštěstí si toho všimli (nebylo to moc znát), kdybychom tyhle trámy podřízli, tak by to asi bylo zajímavý. Fajn, i tak můžeme všechno podstatně zjednodušit. Já už byl v montérkách, a pokračoval v uklízení, a pak vybourání posledních částí příček, které můžou zmizet spolu s trámy. A byla tma.
Ivka se už chystala na tah, já si poseděl s lahváčem, pak si nachystal večeři, a Bára se začala vztekat únavou. Uspal jsem ji asi během tří minut, i přes škytavku (její). A je klid. Řičet začala po čtvrt hodině, jakmile jsem si nalil vínko. No teda??? Ale to měla jen přes obličej nataženou spací plínu, rychle jsem ji vysvobodil, párkrát zhoupl, a už spí jak nemluvně. I když … teď, jak jsem to napsal, se začalo z chůvičky ozývat nějaké šumění a vzdychání.
Zítra v sobotu v šest vstát, dohánět práci, pak sladit pracovní program s bářiným spaním, a v jedné ze šikmin strhnout strop, ať je do pondělí vše ready. I s uklízením do tmy práce dost.
Připojte váš komentář