Opět můžu jen říci, že se toho stalo hafo. Asi proto je dnes také už druhý den. Tedy den po dni, o kterém bych byl normálně psal. Měl bych toho asi spoustu vysvětlit, že? Třeba proč píšu pět minu…
(To už bylo kdysi dávno, nestojí to za to číst)
Opět můžu jen říci, že se toho stalo hafo. Asi proto je dnes také už druhý den. Tedy den po dni, o kterém bych byl normálně psal. Měl bych toho asi spoustu vysvětlit, že? Třeba proč píšu pět minu…
(To už bylo kdysi dávno, nestojí to za to číst)
Ikeri
Jééé to je tak krásný když je někdo zamilovaný (a šťastně) hned sou lidi okolo něj taky v lepší náladě- gratuluju ;)))
pavel
Ráno jsem na sebe hodil župan
Pozoroval, jak se plotna na vařiči rozpálila do
červena
Zmámeně jsem zíral do šálku s kávou
Natáhl si boty a ustlal postel
Síť proti hmyzu visela dokořán na pantech
Celou noc bouchala a budila mě
Když jsem pohlédl z okna, zahlédl jsem jen
Záblesk bouře nad obzorem
Záblesk bouře a myšlenky na tebe
Štval jsem se za žárem její krve
Jako kdyby to bylo zlaté rouno
Krásný duchu sestup
Do večerního šera
Něčí koně appaloosa
Se vzpínali v ohradě a větřili déšť
Po rozlehlé pláni
Se rozléhá hluboké hřmění
Ale nad obzorem v dáli se mihl jen záblesk
vzdálené bouře
Záblesk bouře v dáli a myšlenky na tebe
Přijel jsem k ulici
Kde si vydělávala jako tanečnice
Celý večer jsem strávil nad ginem
Zatímco ona se bavila se svými chlapy
Když se slunce žluté jak chcanky zvedlo
nad obzor
A ohlásilo nový den
Řekla: „Nikdo stejně nemůže dát nikomu to
Co doopravdy potřebuje.“
Ten věčný boj člověka tak otráví
Že nakonec ztratí všechen strach
Ale já si tě nemůžu vymazat z paměti
Ani tu sladkou vůni tvé kůže
Nad obzorem v dáli se mihl záblesk vzdálené
bouře
Záblesk bouře v dáli a myšlenky na tebe
juneau
hele pavle, zase vocaď pocaď, sem už ne… k tomuhle komentare nejsou.
pavel
Okej, beru na vědomí. Smaž to ať ti to nezabírá místo.
juneau
tak strasny to zase nebude