Probouzel jsem se dlouho, ale hned po otevření očí jsem zaklonil hlavu a koukal skrze žaluzie ven. Je hezky? Svítí sluníčko? Měli jsme jít do lesa a přšet by rozhodně nemuselo. Chvíli jsem se ještě vá…
(To už bylo kdysi dávno, nestojí to za to číst)
Krásná rána končí všelijak
|
Ze života |
4 komentáře
glumet
Mrazilo mě, kamaráde, když jsem to četl :-(. Takhle po půlnoci je mi z toho pěkně na nic. Víš, i když to možná bude znít strašně – dobře to dopadlo (jak sám píšeš, mohlo být daleko, daleko hůř…). Před třemi lety se mi stalo něco podobného. Krásně ráno, ještě jsem spal. Otevřené okno, ze zahrady mě probudí bolestný nářek a volání o pomoc… vyběhnu, nevnímám schody a pod stromem najdu mámu. Trhala třešně a spadla z pěti metrů dolů. Přes všechny ty masivní větve až na zem. Nemohla se postavit, bylo vidět, jak strašně trpí. Volal jsem sanitku, odvezli ji… tři zlomené obratle. Šrouby, léčení, rehabilitace… dnes chodí a sportuje jako dřív. Obratle srostly a je v pořádku. I tvůj táta bude. To víš sám. Omlouvám se, že jsem se tak rozepsal, ale moc to na mě zapůsobilo… ať to u vás všechno dobře dopadne.
ailyn
člověk ani neví, co na to napsat, i když by moc chtěl. je to hrozný.
Zelee
To bude dobrý. Táta mohl dopadnout hůř… Přeji brzké uzdravení.
frettie
No ty vole. :/
Můžu se jen připojit s přáním brzkýho uzdravení.