Pondělí brzy ráno, počítač mi hlásí Happy Monday. Fuck you!
Táta měl šedesát, a tak je třeba to náležitě oslavit s všemi částmi rodiny. Zajistil jsem třicítku bečku s chlazením, osm kil marinované krkovice na gril, a už v pátek jsme dojeli za našima … u bazénu je holt pořád líp než kdekoli jinde. Večer jsme na zkoušku grilovali, chtěl jsem si to trochu „osahat“ před hlavní sobotní šou. Maso nás zaskočilo, bylo trochu slanější, ale možná to bylo jen pár kousků, pak už se to nezdálo. Poseděli jsme pod pergolou až do tmy, a pak si ještě osvětleni svíčkou vlezli do bazénu. Chorvatská noc.
V sobotu ráno kávička, a začalo se chystat posezení. To se tohle někam přenášelo, tamto posouvalo, tady zametalo, tamto hledalo … pořád na nohou. Po obědě to na mě padlo, chvíli jsem si četl a ivonka ležela, a jeli jsme donakoupit a vyzvednout sestru od vlaku. Pár kapek deště s parnem nic neudělalo. Doma byl čas narazit bečku a otestovat chlazení, vše cajk, až na tradiční „točení pěny a ničeho jinýho“. Asi jsem to měl pořád přetlakovaný … myslel jsem si, že je kompresor nastavený nějak inteligentně (dal se leda vypnout), ale tlakování na max bylo očividně moc. Rozjel jsem gril, a jak došli hosté, tak jsem na něj naházel masa, co se vešlo, a pak už se skoro nezastavil. Grilovala se jen jedna várka, pak už nikdo nemohl (takže během samotné akce se snědla jen cca třetina nakoupeného masa 😀 ). Točil jsem pívo, nosil nealko, víno, pořád něco … až za tmy jsem si sedl a byl unavený jak kůň. Ale obecně tam byla ospalá atmosféra, my byli ztahaní z příprav, ostatní taky zívali, sestra po flámu, ivka těhotná … a tak se to i celkem brzo zabalilo 🙂 Natlakoval jsem bečku a odrazil, něco v ní ještě zbylo, vše se pouklízelo a schovalo, i altánek jsme raději zase rozebrali, podle meteoradaru se něco blížilo (ale nedorazilo), a šlo se spát.
V neděli v sedm ráno rozzuřil soused přes silnici svého traktora a kamsi vyjel, což je randál, že by se na polici třepaly skleničky, kdyby tam nějaké byly. Ale zase jsem usnul a probral se až v půl deváté. Pouklízeli jsme, co zbývalo, a já zvážením bečky odhalil, že v ní zbylo tak 8–10 piv. Tak jsem ji narazil … akorát na dopolední žízeň a možná i k obědu 🙂 A bez zapnutého kompresoru jsem najednou točil pívo dle libosti, a ne půllitr pěny. Trochu s křížkem po funuse. Před oběděm jsem si ještě nadělal mozoly při vykopání pár řádků brambor – nejdřív v gumákách a šortkách, pak raději jen bosej a v trenýrkách … a pot mi kapal z tváře do prachu brázd o106. K obědu jsem opět rozjel gril, a udělali jsme si zase maso a ogrilovali i pár brambor. Stůl uprostřed terasy, ve stínu škumpy, ořechu, citrónovníku … jak v chorvatsku. To byla krásná chvilka. A pak už se úplně vše pouklízelo, a byl konec náročného víkendu. Odjeli jsme s ivonkou na jih, já málem usnul na posteli, než si ona umyla vlasy, a šli jsme procházkou na pívo … protože jít spát ve čtyři by byla drzost. Jenže moc se k večeru neochladilo, a i když jsem nebyl zakrytý a spal bez polštáře, tak bylo horko, lepivo, dusno … a jen převalování a vzdychání. Takový víkend by si zasloužil „sladkou tečku“ v podobě kvalitního spánku, ale tahle noc byla zase peklo.
Připojte váš komentář