:music: Placebo – Running Up That Hill
Scéna z Pulp Fiction, kdy Vincent Vega (Travolta) jede nočními ulicemi ve svém kabrioletu vyzvednout Miu Wallace. V žilách mu koluje droga, ležérní posez, pomalá jízda, izolovanost od světa … podobně jsem si připadal při návratu ze skvoše. Návrat pozdě po desáté nočním lesem, pomalá jízda vesnicí, těžká únava a otupělost … vybavilo se mi to před očima.
Zničili jsme se s Tomem kvalitně. V sobotu se moc nedařilo, zatímco tentokrát přijel přemotivovaný a rozsekal mě 8:0 na sety. Nepotěší, ale nevadilo mi to, zaběhal jsem si jako dlouho ne a ta radost, předávkování endorfiny … stojí to za to. Co míša přestala obsluhovat u ježka, přestal jsem chodit do hospody a začal chodit na skvoš.
Snad to alespoň kompenzuje celé dny u pc.
Já vlastně nemám žádný koníček… jsem u pc, pracuji, ale netěším se na nějakou hodinu, kdy s tím seknu a půjdu něco … půjdu si číst, vyšívat, lepit modely nebo zastřihávat bonsaj. Prostě jsem u pc až do okamžiku, kdy jdu spát (nejsem-li s ivonkou).
Knížky, co jsem dostal před půl rokem k narozeninám, leží na poličce. Vedle nich ty vánočními. Přestal jsem jezdit do prahy, trávit hodiny ve vlaku, čekat na přednášky a přišel tak o jediný čas, kdy jsem si četl. Těžko si vezmu knížku do postele, dostávám-li se do ní v jednu a později.
V zimě je to opravdu špatné.
V létě mám alespoň kolo.
Žití v mezičasí.
-hgn-
Uz mi dlouho chybel jeden poradne depresivni prispevek! A ted je tady! Head up, Mara! 🙂