Přeskočit na obsah Přeskočit na navigaci

Junova reality-show

Žili jsme a museli jsme přemýšlet, jak budeme žít.

Předchozí večer včerejšího dne

Přestal jsem datlit do fotoalba, které útěšně bobtná… jsem na pokoji sám, tak chci psát. Programovat mohu potom. Ale zase, proč ta touha psát? Že by se stalo něco zvláštního? To snad ani ne̷…

(To už bylo kdysi dávno, nestojí to za to číst)

| Ze života | 4 komentáře

Komentáře (4)

  • jakub

    ()

    mlcim….

  • alcarin

    asi si udělám šablonku svých reakcí typu „hezky se to čte“ atd., a pak je sem jen budu vkládat 😉

    ad přespání – taková vzpomínka 🙂 jedeme s peťou z jedné, hm, akce (to ráno jsme se vybourali), oba už utahaní, blíží se ráno. „pojď přespat ke mně, prosím…“ (tak hezky se směje, když o něco prosí ;)) je to k němu o 3km dál, nechtělo se mi. „pojď ty ke mně.“ 🙂 přespávání je fajn věc.

    ad povídání s lidma v realitě – hádej, kdo je tím prvním človíčkem, se kterým si můžu popovídat tak, jako kdysi před tím s nejlepším přítelem, kterého jsem mívala na netu (a mám ho pořád moc ráda)? překvapivě peťa 🙂

  • endlife

    hm, já přestal psát věci jako ‚žjooova, todle bylo teda dobré!‘, páč mé komentáře byly poněkud šablonovité – ale pokud to stimuluje tvůj (deine) Leistung, tak dneska rozhodně musím napsat ‚žjooova, sem si zase dobře (jako ovykle) početl 🙂 dík za tyhle texty :)‘

  • juneau

    smeju se, lidi… a to je dobre 🙂 na to, ze je mi uz tri dny blbe…

Připojte váš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.