Přeskočit na obsah Přeskočit na navigaci

Junova reality-show

Žili jsme a museli jsme přemýšlet, jak budeme žít.

Vínem k trvalému alkoholismu

Nechlastám. Jen kontinuálně piju.

:music: The Killers – Mr. Brightside. Jak je to proboha dávno, kdy jsem tuhle písničku slýchával z Hágenových repráčků ještě na starém déčku? Sem tam to rušilo, ale líbila se mi a začal jsem ji poslouchat také. Objevil jsem The Killers. Tři roky?

Slabost pro časosběrné služby. Last.fm, například. :music: Incubus – Anna Molly.

Zabloudil jsem na svůj starý web na webzdarma … tak starý, že jej již server přestal zpracovávat a jeho zdroják se vypisuje v plné kráse. Vtipné. Smutné. Co s ním?

Včera jsem pro ivonku zajel do Brna, na zimních gumách to rval kolem Glóbusu 120 a jen pomaličičounku předjížděl kamion se 70 na návěsu. V glóbusu jsem si koupil novou myš, neb té (čtyři měsíce) staré přestalo fungovat kolečko, a jeli jsme koupit kolo. Ivonka měla 25 let, nic extra jsem jí nekoupil a raději jí slíbil nové kolo. Už roky si ho plánuji pro sebe, ta moje stará herka jezdí jen na dobrý slovo, ale … oslavencem je někdo jiný. A tak má ivonka mašinu jak bejk, co bude snad jezdit sama. Ze samé radosti jsem se z toho večer opil. Pak se mi těžce spí… respektive spím lehce, probouzím se, je mi horko. A ráno si dám místo kávy půl litr vody 😀

Diplomka to doklepává ke konci, vše podstatné doplněno, teď již jen projít text napsaný před třemi měsíci a proškrtat jej, potřebuji to celé o dobrých 10 stránek zkrátit. Tak s tím zítra zatočím.

Odpoledne jsem se od ní zvedl a šel s tátou a strejdou do lesa. Galeje z podzimu, přerušené zimou, jsou zpět. Sníh odtál, týden prší a hromady metrů a dvouapůlmetrů (určených k prodeji) leží přesně v cestě většinou malého potůčku, nyní rozbahněného močálu. Traktor by až k nim nezajel, tak je potřeba je přenosit o dvacet metrů dál. Bahnem. Hlubokým bahnem. V dešti. Slabém. Ale sílícím. Táta se strejdou řezal zbylé kmeny na metry, a já přenášel vše určené k odvozu na sušší plac buď na rameni, nebo tahal na laně. Dřina jak sviň. Ale vzal jsem si s sebou čokoládu, skoro celou ji tam postupně sežral a únavy se nedočkal. Pořád jak fretka, plný sil, vláčel klády za sebou …

Když si představím, jak se tam ve svých pozdních padesáti nadře táta, tak bych se tam snad nejraději v noci vplížil a tajně vše udělal.

Pak už se celkem rozpršelo, ale kam spěchat, zpocenej jsem byl tak jako tak. Chlapi v lese.

Víno.

Únava.

Hlasitá hudba. :music: 3OH!3 – Rich Man.

| Ze života | 2 komentáře

Komentáře (2)

  • frettie

    neexistuje nějaká lehčí mechanizace, která by to odtáhla? Něco jako takový ty potvory motorový, který mají motorek, ale jen dvě kola a musíš je ovládat?

  • vlk

    nchceš sem postnout link na ten tvůj starej web ?

Připojte váš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.