Toho se zase za ty tři týdny událo … vezmu to letem světem. Pustili jsme se do plánovaného zateplení střechy a půdy. Máma s tátou to sami promysleli, naplánovali, a nakoupili nám vatu „jako dárek“. Než jsem měl já čas na to sednou a začít zjišťovat, co to obnáší, tak už bylo vše zařízeno … až si připadám blbě, že se v tom všem jen vezu (nejen finančně). Druhý týden tedy skáču kolem tohoto. A to jsme během chystání toho všeho naznali, že než zateplíme (křivé palachové) stropy nad prvním patrem, tak bude nejlepší je všechny shodit, a udělat plánovaný sádrokarton. Protože položit tam mezi trámy izolaci, vše doladit, a za rok za dva to všechno zase rozhodit kvůli novým stropům … to by bylo na houvno. Zateplujeme tedy prvně šikmé půdy v prvním patře, a na stropy nad patrem zatím izolaci jen volně položíme. Jednu místnost (strop) máme v plánu co nejdříve, a zbylé dvě asi až na jaře. Ale to se všechno uvidí.
Moje dny tedy probíhají tak, že se mezi 5:55 a 6:15 vyhrabu z postele, do odpoledne sedím u práce, pak vletím do montérek, narazím kšiltovku čelovku pracovní brýle a dýchací masku, a hurá na půdu – buď s tátou pokračujeme v zateplování, nebo mám úkoly k dokončení, než táta další den zase dorazí. A pak je tma, před domem jen v trenkách vyklípám prach z oblečení, a zničený se jdu umýt, vypít pívo, najíst, a vracím se od osmi do cca desíti k práci. Hodinu s ivonkou sedím u televize/mobilů a vína, a pak jdeme spát. Báru si beztak někdy ani nepochovám. Ale dnes jsem ji hlídal celý den a jsme největší kámoši a parťáci. Poklad.
Co mě baví je naprosto překvapivá spojitost mezi zateplováním a prolejzáním jeskyní. Teď musím sem tam dělat v tak stísněných místech a pozicích, že se mi jasně vybavuje plazení a škrábání se tam někde desítky metrů pod zemí v prasklinách Vintok. Ať už si muset lehnout do prachu půdy na záda někde pod trám, a natahovat se pro konec pásu vaty, nebo se nacpat do 40cm široké škvíry za jiným trámem, a tam zatloukat stovku hřebík do spáry mezi cihlama,…
Chytám krtky. Teď v pátek jednoho, v sobotu druhého, a v neděli se na tom samém místě objevil třetí. K neuvěření. První dva jsem vykopl a odnesl 100 metrů od domu za silnici, ale ten třetí je zkušený mazák, první vykopnutí přežil, a od té doby je sakra opatrný. Když na něj čekám, tak se nic neděje, a pak přijdu druhý den, a na dvou metrech je sedm krtečáků jako himaláje. Ale ty pudeš, kamaráde. Stejně tak jsem začal v dílně chytat myši, když jsem si všiml, že mi serou všude po ponku a nářadí. Tři dny, tři kusy v pastičkách. Ještě piluji správné nastavení pasti s propadlištěm.
Sbírám ořechy. Statný ořech už úplně zežloutl a listí se z něj sype jako zlatý déšť, ale nejdříve opadalo snad 90 % ořechů … Před dvěma týdny, když naši přivezli zakoupenou vatu, mi jich máma pár posbírala a nadšeně kvitovala, že alespoň nějaké máme, že oni na stromě nemají ani jeden. Do té doby jsem si jich nevšímal, ale od té doby je sbírám jak vzteklej, vždy po pár kusech, když se jdu ráno podívat ven, odpoledne naložit kočárek do auta, podívat se do schránky, … už mám pod radiátory pěknou zásobu. Vořechy jak menší slepičí vejce. Ještě vymyslet, co s nimi.
Před domem jsem měl hromadu hlíny a různého bordela a sutě z půdy/stropů … plné kusů cihel a tašek, ale zase takové spíš hlínovité. A tak jsem se tím jal vyrovnat terén na hraně pozemku, abych tam mohl zasadit posledních deset tújí, co jsme si dovezli na vytvoření stěny proti čumilů od silnice. Kolečko za kolečkem jsem převozil, přebral, poslední část jsem najemno přesel, vytvořil na hranici pozemku odpovídající hranu (byla tam proláklina), na to vše navezl kompost a jinou regulérní hlínu, a teď už tam jen osadit túje. Čtyři hodiny házení lopatou bez zastavení. Pro někoho dřina, pro mě nedělní odpoledne.
No … zítra v poledne zajet k našim pro průmyslový vysavač, rychle vysát na půdách prach a nepořádek, než dorazí táta s mámou na druhou fázi zateplení (po 12cm vatě pojedeme druhou vrstvu 18cm vaty). Takže do tmy zase na půdě, kdoví co v pátek, v sobotu s chlapama do lesa, pak hned zase zateplovat … asi se blíží tuhá zima.
Připojte váš komentář