Ahoj broucku

Popravde, chodim po ekonomce (prijel jsem sem po druhe hodine a vyuku mel az od ctyr), potkama stovky lidi, holek, kluku… a pritom jsem mezi nimi naprosto sam. Batuzek na zadech, notas pres rameno, dlouhe chodby, hafo schodu… a nikdo se tu o tebe nezajima. To me deprimuje, opravdu. Je to jen vnitrni pocit, nejsem zadna vyjimka… jde jen o to, ze si toho mnohem vice vsimam. Ale presto, opiral jsem se o zed a cekal na hodinu, a premyslel, ze kdybych nemohl myslet na tebe – tedy byt tady na skole naprosto sam – tak by to bylo vazne mnohem tezsi. Pomahas mi tu

Pani povida a povida… kdyz jsem neposlouchal od zacatku, tak nema cenu poslouchat od ted

Vecer kluci vyrazili do hospody, na nejakou Valentyn party… to me netahlo, utahany po ceste, ospaly, chtel jsem klid a spanek. Nj, prisli nekdy v jednu, delali bugr na chodbe, kde jela jina akce… zpoza spanku slysim i nejake hlasy holek, ale do pokoje mi nikdo nelezl, takze mi to nevadilo. Vstaval jsem nekdy na osmou, od pul desate mam nekde na periferii prahy telak…

Problem byl v tom, ze slo o hodinu pro profiky, az bych tak rekl Nedoslo mi, co v nabidce sportu znamena „I.roč“ Takze jsem si vybral telak volejbalu, kam dochazeli ti, co uz byli ve vyssich rocnicich. Snazil jsem se co to slo, ac jsem nehral od prazdnin. Ale bylo mi jasne, ze mezi tyhle reprezentanty opravdu nepatrim Trener me chvilku pozoroval, pak moji snahu zhodnotil a ukoncil moje trapeni. Chozeni na hodiny pro prvaky moc nehrozi, je to v pondeli a patek a jezdit sem kvuli telaku, to se mi nechce. A tak jsem spokojene odesel, ze nebudu brzda mezi profiky… ale co bych povidal, nepotesi to. Priste pecliveji vybirat…

Metrem jsem si rovnou zajel pro salinkartu, o pul tisice lehci… na kolej, kde jakub jeste chrapal a probral ho az budik, ktery jsem mel narizeny sam na jednu hodinu, nebot jsem pred obedem take hodlal dospavat Co jineho tu delat… unaveny a ospaly nenaprogramuju nic uzitecnyho, na system jsem jeste nesahl… asi budu mit perne vikendy Ale co, 90% je hotovych, staci to odprezentovat starostovi a mikroregionu. Zbytek funkci mohu klidne pridavat v prubehu existence webu.

Mam za sebou SA_307, coz je neco o organizaci a rizeni systemu. Byli tam taci, co si mysleli, ze jde o system operacni, ale kdepak, jde o „manazersky kurz“, kde nas mila pani nauci, jak jednat s lidmi, jak je motivovat a pod No uvidime, zda to nebude stejna „vyhra“ jak se sociologii.

Za nejakou tu pulhodinu se seberu a tmou zamirim na jizak… sherwood (tak se lesik kolem hlavaku jmenuje) je pry od devate hodiny do jedne v noci nejnebezpecnejsi misto v praze Tak abych to stihl, koncim o pul osme. A opet ospaly, hlava boli,… ale asi si k programovani sednu, pokud kluci nebudou mit v planu nejaky film. A nebudu myslet na to, ze jsi ode me nekolik hodin cesty.

Tezko si na to budu zase privykat, nebyt s tebou. Ale mela jsi pravdu, kdyz jsme od sebe tricet kilometru, tak se to moc nelisi… mame tu moznost se videt, a pritom ji nijak prehnane nevyuzivame Tak uz to asi byva… i ty smsky od tebe mi prijdou „z mnohem vetsi dalky“ nez kdyz jsem doma. Ale jsem moc rad, kdyz nejakou dostanu… a mrzi me, pokud jen odlozim mobil a zahy jej zasklim a odepisu az po hodine. Snazim seto zlepsit

Na tenhle sileny mejl mi nemusis odpovidat, a pokud, tak rozhodne ne v podobnem rozsahu Vzdyt jsem grafoman a za druhe, nerad se nudim… takze ted radeji nepretrzite uz par desitek minut datlim, nez abych poslouchal nesourodou prednasku o historii a budoucnosti softwaroveho inzenyrstvi Ale pak pismenek od tebe mi udela radost

A pani se snazi a snazi…

Mej se hezky, milacku, posilam pusu. Do noci se ti jeste urcite ozvu. Ahoj, tvuj juneau