Akční týden spěje ke svému konci

Po muzikálu Tajemství naše kulturní zážitky ještě nekončily. Hágen s ondrou si na mě totiž – ve spojitosti s narozeninami – něco vymysleli. Tedy, řekli mi, ať si udělám ve čtvrtek večer čas, vezmu s sebou pokud možno nějakou mně blízkou slečnu jako doprovod a počkám si na jejich povely. Čtvrtek se blížil a já byl nervózní jak sáňky v létě, protože je mi jasný, že hágenova bezbřehá fantazie dokáže vymyslet všelijakou vylomeninu. O ivonce jsem byl přesvědčen, že je do tajného plánu zasvěcena taky, ale nic neřekla … mimo tajuplných narážek :)

Nakonec se z toho vyklubal orientační běh smíšených dvojic přes Kunratický les, který se snad i v ten den konal, ale naštěstí to byla jen zástěrka pro posezení v restauraci Sklep poblíž školy a pak přesun na Flóru do IMAXu na koncert U2 3D, což… byl zážitek za všechny prachy. Jednou jsem tam již byl, ale to nešlo o plně 3D projekci, takže to pro mě i pro ivonku byla premiéra jak se patří. Jde o záznam koncertu z Argentiny natáčený speciálně pro imax, tedy opravdu ve 3D a myslím, že takto je to větší zážitek než tam být v davu propocených lidí ;) Kdyby se mi nechtělo na záchod, užil bych si to ještě víc ;) Každopádně, fantastický. Díky, kluci :)

Páteční ráno bylo krušné, ivonka si mohla chrnět, ale já jel do školy na programování. S Windows Presentation Foundation bude sranda, ale za půl hodiny se mi nepovedlo zprovoznit jednoduchou kalkulačku a byl jsem tak bez bodů za aktivitu. No, stejně už jich mám myslím plný počet, takže to tak nevadí. Další cvika byla o ničem a pak jsem šel s hágenem a ivonkou do menzy na oběd. Docela jí to chutnalo, ale žádné zázraky tam opravdu nevaří.

Cesta vlakem domů byla dlouhá, ale aspoň jsem přečetl celý Respekt a nadchl se pro Podkarpatskou Rus. Domů jsem ovšem nejeli, na nádraží nás vyzvedli ivončini rodiče a s jejich bandou jsme jeli kamsi za Brno na kolaudaci hrubé stavby jednoho kamaráda. Prohlídka vinného sklípku byla opravdu jen nevinnou prohlídkou, kempilo se v budoucí garáži (o rozloze průměrného 3+1 bytu), kde se jedlo, pilo a zpívalo. I když jsem tam nikoho moc neznal, tak byla zábava a jak se začalo zpívat s kytarou, tak to bylo úplně skvělé. Přiopilost mi odhodila stud a békal jsem ostošest. Každopádně, pěvecké nadání alkohol nijak neovlivnil, takže ještě že tam byl takový randál :)

Cestou domů jsme si pustili soundtrack k Tajemství :)

No, doufám, že víkend bude klidnější a že si trochu odpočnu.

před devíti roky | Akce Ze života | 1 komentář

Komentáře

1 | glumet | před devíti roky

Békačky s kytarou jsou zárukou dobré akce :).

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.