Další večerní káva aneb Intermezzo mezi dvěma časy

Mám za nehty ještě špínu včerejška, popel a prach. Rodiče pro sousedy a blízké pořádali menší oslavu jejich uplynulých narozenin a já se staral o to nejpodstatnější – o oheň. A tak poslední prázdninový večer končil pozdě v noci (s přihlédnutím k tomu, že skoro všichni nad 25 let v pondělí vstávají) v praskání smrkových větví a cinkání lahváčů. Nakonec jsem u ohně zůstal jen já, ivonka a vojta se sestrou, čekali jsme až se v popelu dopečou brambory a příležitostně koukali na hvězdy. Jedna spadla. Něco jsem si přál. Nakonec, jako vždy. Už pár let si vždy přeju jednu a jedinou věc.

Dnešní krásný modrý slunečný den uplynul. Vstával jsem pozdě, obědval brzy, u počítače neměl moc co dělat, až jsem raději sedl na kolo a s vojtou a peťákem opět vyrazil na jih do hospody. Pohodovým pomalým tempem. Třikrát jsme sjeli z hlavní silnice a prodloužili si cestu proplétáním mezi domy vesniček, jednou adrenalinovou zkratkou (cestu nám prodloužila tak o dva kiláky) po pěšině kolem řeky. Kořen, kámen, kořen, kámen, kopřivy, kořen, BAHNO, kořen, kopřivy,… zvláštní skutečnost: jízda po rovném hladkém asfaltu je jen jízda po rovném hladkém asfaltu. Ale když pak s koly od bahna a popálení od kopřiv vyjedeme z uvláčeného pole zpět na silnici, vyklepaní jak koberce po velkém úklidu, kýváme na sebe a přitakáváme si „To bylo něco, žejo?“, a přitom to byla cesta horší, pomalejší, náročnější,… divočejší, akčnější, vzrušující, překvapující,… nebezpečná. Lepší.

U míši jsme si dali obligátní desítku, ale zůstalo jen u jedné, ležérním tempem jsme si moc velkou žízeň neudělali. Utopenec na svačinku, velkou kofolu na cestu a chladnoucím večerem zpět. Kámen, kořen, kopřivy, bahno, kopřivy, kořen,… sklizená pole, rozsypané zrní na silnici, hukot mašin z JZD, suchý prach, vzdálený jekot cirkulárky, černé jizvy vypálených strnišť.

Za půl hodiny začne na Nově nová řada Dr. House. Půjdu se dívat, a pak si pustím Sin City. Toužím po šáhlém filmu.

před desíti roky | Ze života | 9 komentářů

Komentáře

1 | glumet | před desíti roky

Jestli toužíš po šáhlém filmu, můžu poradit – Taxidermia. Mé zvrhlejší já plesalo, můj slušnější zbytek plakal :).

reagovat

2 | juneau | před desíti roky

Už je ve frontě :)

Bude se to líbit ivonce? ;)

reagovat

3 | glumet | před desíti roky

Ehm, obávám se že ne :). Ale můžete to zkusit – a od filmu se dá vždycky odejít, takže… :).

reagovat

4 | juneau | před desíti roky

No, pokud si to pustíme tak jako vždy v posteli, tak asi nikam nepůjde :)

reagovat

5 | ivka | před desíti roky

… tak usnu, jako u Posledních plavek… :-)

reagovat

6 | juneau | před desíti roky

Nojo, ale třeba je to film … co ti nedovolí usnout! ;)

reagovat

7 | juneau | před desíti roky

Tak to teda byla pi*ovina! Co mi to doporucujes za ptakarny, glumete? :-D Ještě že tu ivonka nebyla :)

reagovat

8 | glumet | před devíti roky

Mno… myslel jsem, že to splňuje označení „šáhlý film“ :). Tak příště zkusím něco jiného :).

reagovat

9 | juneau | před devíti roky

Jde o slovíčka: šáhlý != nechutně zvrhlý :) Co bych zařadil mezi šáhlé filmy… Sin City, Revizoři, … no, těžko vzpomínat.

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.