Elišce a Tomášovi...

… hrají právě Tatabojs pěkně naživo z repráčků noťasu. Nechápeš že pláču, můj milý tome… Hudba období, kdy jsem se seznámil s ivonkou. To jsem je poslouchal nonstop. Rok a půl a miluju je dál. Aktuálně sedím na koleji. na pokoji jsem sám, jakub i ondra už odjeli, dan je tuším někde v práci. Text si tady ťukám do texťáku, jen abych měl pak online čas na ivonku. Mám toho spoustu na srdci a chvilku to trvat bude. Dal jsem si anglickou… anglický… anglická bageta? Rohlík? Teď nevím. Foto následuje. Takový rohlík, na něj je připlácnutá slanina a to vše zapečené sýrem. Yummy. Prodávají to v kérfůru na chodově, kde jsem se dnes se zuzkou trochu pocoural, ale to bych předbíhal.

Anglický rohlík z Kérfůru

Pokud jde o tento týden… zajímavý zážitek mě potkal v úterý. To jsem se vracel z testu z marketingu a s jakubem se stavil v již zmiňovaném obchodním centru. Na jeho čelní stěnu dva technici na žebřících věší vánoční provazce světýlek přímo nad otočnými dveřmi, operují z plošiny, která tvoří střechu otočných dveří. A pak se ozve rána jako prase a jeden z techniků dopadne na střechu otočných dveří po pádu z zebříku o pět metrů výše. Ten se mu nějak rozhýbal a místo aby s ním spadl až dolů na dlažbu, raději seskočil na plošinu. Při pohledu na jeho následující pohyby mi přišlo, že si toho opravdu musel hodně zlámat, ale k úlevě mé i další stovky lidí, která ho sledovala, za 20 minut znovu pokoušel na stejném žebříku trpělivost strážných andělů.

To byl zážitek z úterý… středa byla zvláštní snad jen tím, že jsem v devět vstal, v deset odešel do školy a v deset večer se z ní vrátil. Nevzal jsem to zkratkou přes nějakou hospodu, jak to dělá dan, ale regulérně jsem dveřmi Nové budovy VŠE prošel někdy v 21:46. výuka (v tahu) mi končila v 19:30, ale už potřetí pořádal profesor hospodářských dějin USA (můj nejoblíbenější předmět) povídání s projekcí fotek z cest svých přátel. Poprvé šlo o výlet na běžkách Laponskem, minulý týden o cestování po Indonésii (super!) a včera o horolezecký trip do Mali. Celý den jsem byl na vážkách, zda tam jít a vrátil se na kolej opravdu pozdě, nebo normálně brzy a učit se management na dnešní test. Ještě když jsem šel kolem oné auly směrem k šatnám pro bundu, jsem nebyl rozhodnutý :) Ale pak jsem si řekl, že za tu svoji celodenní snahu přežít ve škole si nějakou odměnu zasloužím a šel jsem tam.

Překvapila mě nízká ůčast (15 lidí?), nepřekvapila mě úsměvná neschopnost profesora a jeho kamaráda zapojit noťas do systému tak, aby se jeho plocha promítala projektorem na stěnu. Vždy se to opakuje :) Jeho kamarád už promítal fotky z Laponska, které mě moc nenadchly (sníh, polární záře, sníh, polární záře, chata, sníh,…) a řečník či vypraveč to také není, ale tentokrát mě příjemně překvapil, ty dve hodiny utekly jako voda a už nás vrátní vyhazovali, že se za pár minut kompletně zavírá škola. Po tedy převážně 12 hodinách sezení jsem se vydal na kolej…

Tam konečně jídlo, a kluci si pustili Counter-Strike. Měl jsem v plánu si mngmt jen přečíst, takže jsem se přidal. A byla jedna v noci. A dan se rozhodoval, co si pustí za film… že by chtěl nějakou americkou teen oddechovku. Vyšla z toho vítězně Sexy párty a té nešlo neodolat, takže do tří ráno jsme koukali na film. Pak jsem si nařídil budík na šestou a šel spát :) Příprava na zápočtový test jak sviňa.

Proto z něho dnes taky nemám nijak zázračný pocit. První výsledek tohoto semestru už ale vím, je to závěrečný kurz angličtiny a udělal jsem ho. S ušima sedřenýma z hlavy a očima profesorky přivřenými tak moc, že už je snad ani nikdy neotevře. Ale mám to, a 30.ledna můžu dělat bakuli.

Blížilo se mikro. A tedy i mé první setkání se zuzkou od té doby, co přišla na existenci tohoto blogu. Pocity jsem z toho měl rozpačité a nejisté, vůbec bych se byl nedivil, kdyby nepřišla. Ale zuzka je rozumná holka, přišla a ani mě nebila :) A tak jsme spolu počítali příklady poslední hodiny mikroekonomie v tomto semestru. A snad teprve dnes jsem byl schopný konečně něco sám spočítat. Hned má člověk o předmětu lepší představu… poprvé po třech měsících. Teď mám týden na precizní přípravu na test příští čtvrtek.

Se zuzkou jsme se pak rozjeli každý do svého domova na opačné konce prahy se společnou zastávkou práve v kérfůru na chodově. Já si ponakupoval proviant na dnešní večer a něco do zásoby na zítřek, kdy mi sem přijede ivonka a já se o ni budu starat. Zuzka se nechala okouzlit nádhernou pastelově oranžovou čajovou sadou a tripl balením chipsů, k tomu jeden pomeranč… právě tenhle:

zuzčin ukradený pomeranč

Pokud se ptáš, proč ho mám vyfocený, tak je to proto, že jsem jí ho ve frmolu u pokladny omylem sbalil (měli jsme jeden košík) a mám ho tady u sebe společně se třemi mandarinkami. A přesně v tenhle okamžik mi blikl displej a zuzce došla smska omlouvající mě za tuto podlou krádež. Holka bude dnes bez večeře :(

Ty tři mandarinky mi připomínají jeden zážitek s djem, kdy jsem s ním nakupoval v hypermarketu u nás na vesnici a on měl koupit rohlíky. „Kolik jich mám vzít?“ „Nakupuju snad já? Co já vím, vem jich devět.“ „Devět?!?“… ale z hecu jich opravdu tolik vzal. A já pak u pokladny umíral smíchy, když se prodavačka třikrát ujišťovala, jestli jich tam má opravdu devět :)

Na to mě užije.

Tak… půjdu na internet, tohle postnu a s ivonkou se domluvím na zítřek, kdy sem za mnou přijede a budeme courat prahou. Už se těším :)

Ps: A zuzi, nezlob se, že o tobě zase píšu :)

Ps2: Aha, takže management jsem neudělal. Z potřebných 150 bodů mám… 148. No skvělý :) Jsem ale v té části pole, která ještě bude psát opravný test. Alespoň to. Jenže… další učení věcí, které mě nikdy nezajímaly a nikdy ani nebudou. Jen abych splnil nějaké podmínky pasující na dobu před deseti lety…

před dvanácti roky | Ze života | 3 komentáře

Komentáře

1 | Max | před dvanácti roky | maxovo.net

když na to tak koukám, tak jsem docela rád, že nejsem dostatečně bystrý na to, abych studoval :) takové zážitky jsou sice fajn, ale asi by mě deptalo, jestli jsem dostatečně naučen a tak :)
ale Counter Strike mám taky rád :)

reagovat

2 | kruppi @ | před dvanácti roky | www.heh.cz

uvazuju silne o koupi nano dvd :) jinak to preskrtnuti navstivenejch odkazu je… no ehm ne ze by mi to vyhovovalo :)

reagovat

3 | lukyn.v @ | před dvanácti roky | album750.blatouch.net

Taky's ten pomeranč moh' alespoň rozbalit. Já při prvním pohledu myslel, že je to nějaká uzenina. :-)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.