I once had a girl, or should I say, she once had me...

Na počest dočtení Norského dřeva (Haruki Murakami) si pouštím Beatles – Norwegian wood. Norské dřevo, nebo norské lesy? A japonský příběh Holdena Watanabe (inside joke).

Nechce se mi o dojmech z knihy psát pod dohledem jejích mnohem… znalejších čtenářů. Ale to platí spíše o nějakém hodnocení příběhu, knihy jako celku. A o to stejně nikdo nestojí.

Jde o ten pocit. Atmosféru. Smutek a melancholii. Pohlcení tím vším. Kdo chytá v žitě se mi také líbilo, ale… co psát, jak to psát, o čem psát. Knihu jsem dočetl někde na trase 177 mezi zastávkami Volha a Spojovací. Pozorně jsem přečetl i doslov, vrátil se k závěrečným odstavcům a přečetl si je znovu. Pak jsem ji obřadně zaklapl, jak to s oblibou (ve společnosti více lidí) dělávám a po zbytek cesty odnikud nikam snad jen sledoval asfalt tekoucí podél autobusu. Sám v plném autobusu jako Tóru v ulicích Tokia.

Asi by to nejlépe vystihla slova naplnění dojmy, ať to zní jakkoli pitomě. Chorvatsko, Rab, pláž Padova 3… na osušce vedle jakéhosi keře pár metrů od břehu dočítám Sto roků samoty a co si tak vzpomínám, byl jsem na tom úplně stejně. To je tak, když člověk potká Knihu.

Sto roků samoty každopádně asi i nadále vévodí mému klubu the best of knih. A Norwegian wood se mi docela i naposlouchává… hudba nikterak zajímavá, ale text (obsah) (své jmenovkyni) příznačný.

Takže to by bylo. Nebudu dál nebohé čtenáře trápit zpřeházenými dojmy z knihy, která je jim úplně u prdele.

Ale nic jiného jim dnes nemohu nabídnout.

Gipsy.cz – Romano Hip Hop (2×)

Vstávám brzy a přesto nemohu posl půlhodinu dospat. Zvláštní paradoxy. Vyzvednout si zápisový list (procedura všude jinde vyřízená online kliknutím na tlačítko), před němčinou si projít současnou i budoucí lekci, na hodině snaha ztrapnit se pokud možno pouze minimálně, a na jižák. Metro s knihou, čekání před hodinou s knihou, návrat na kolej s knihou (zmiňované dočtení). Studentský oběd jak má být, instantní nudle a oschlá bageta, chvilka nicnedělání a odjezd na kurz matematiky. Dnes už to bylo těžší, nevyspání a únava, bolest zad už ani nevnímám… devět hodin, klid, konec dne,…

To už je půl druhé???

Půjdu spát.

Beatles – Norwegian wood

před šesti roky | Myšlenky | 12 komentářů

Komentáře

1 | -hgn- | před šesti roky

Knížky, knížky… jj, ani ses nezmínil, že u kántra strávíš 5× tolik času ;-)

reagovat

2 | juneau | před šesti roky

To neni pravda! Ne a ne a ne!

reagovat

3 | honza | před šesti roky

Nemůžu si pomoci, ale Norské dřevo je teď všude kolem mě… čte to kamarádka,dokonce i bratranec mi říkal, že to u nich na koleji putuje z ruky do ruky, ale já pořád odolávám :-).

reagovat

4 | juneau | před šesti roky

Neděláš dobře, jaromíre, neděláš dobře…

reagovat

5 | hughhh | před šesti roky

dlouho jsem nic necetl, 302 stran jde, asi si to sezenu 8-)

reagovat

6 | Phere | před šesti roky

Úplnou náhodou jsem zrovna také nedávno odložila Kdo chytá v žitě a hned na to jsme si šťastně přinesla Norské dřevo, takže jsme taky jednou za milion let pochopila nějakou literární narážku. :-D Jinak souhlasím s pocity z knihy Norského dřeva, naopak Salinger mě nijak nauchvátil..

reagovat

7 | juneau | před šesti roky

Taky jsem si říkal, že bez Kdo chytá v žitě bych ty Midořiny věty typu Ty mluvíš ale divně nepochopil :)

reagovat

8 | lucka | před šesti roky

Salingera jsem možná četla moc pozdě, protože mi taky nepřišel tak vyjímečnej, jak o něm všichni mluví… ale tvuj insider joke byl přesnej, nenapadlo by mě ty dvě postavy nějak spojovat ;-)

reagovat

9 | juneau | před šesti roky

Jednak jsem si inside joke v poslední době docela oblíbil, a druhak to tam myslím někde přímo padlo… pravděpodobně v části, o které píšu v posledním komentáři. Určitě tam bylo jméno Holden, protože osobně bych si na něj nevzpomněl :)

A já zase Kdo chytá v žitě četl moc brzo (opravdu tak v 12–13 letech), kdy jsem naprosto nepochopil, o čem je. Pak to za x let dostaneme jako povinnou literaturu, já to rozečtu a po dvaceti stránkách si uvědomím, že jsem to už kdysi četl. Njn, výjimečné to bylo ve své době, pro naši generaci je to denní chléb ;)

reagovat

10 | ailyn | před šesti roky

no, na icq bych udělala asi něco jako THUMBS UP :-D dobrá knížka

reagovat

11 | Charlotte | před šesti roky

já měla snad větší trauma z Na jih od hranic, na západ od slunce :-? nicméně taky doporučuju…

reagovat

12 | juliana | před šesti roky

ahoj všichni – mluvíme o Norském dřevu (mimochodem, já taky po dočtení knížky sáhla po písničce -do té doby jsem netušila že ta známá píseň se tak jmenuje :-) no tak doporučuji ještě Kafku na pobřeží ta mě držela jak klíště tak uvidím co příště :-P

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.