Lovy beze zbraní

Děda ivonky je domácí kutil non plus ultra a ještě k tomu je jeho největším koníčkem práce :) Pominu-li všechny možné vlastnoručně vyrobené samohybné mašiny a zlepšovátka ze světa kovu a benzínu, libuje si ještě na zahrádce se svým chovem králíků, slepic a v neposlední řadě i včel. A o králících bude právě tento spot.

Pár mu jich totiž při krmení nedávno uteklo. Vyskočili z kotce a i přes veškerou snahu zůstali dva králiččí desperádi na svobodě. Mluvím o malých králíčcích (na mysl se mi pořád dere slovo štěně :) ), mláďatech či jak to říct. Na zahradě si hned našli příhodné (doslova nedobytné) skrýše pod hromadou dřeva a součástek na bůhví co a podnikali odtamaď loupežné výpravy na zahrádku babičky. Ta pohrozila, že pokud se to bude opakovat i poté, co jí vyrostou kedlubny, nemilosrdně si na ty chlupáče počká se vzduchovkou.

A protože tam kdesi v skrytu duše za křehkým světem romantika, smutnou filozofií optimisty, abstraktním přemýšlením programátora jsou přece jen také ukryty smysly predátora, strávil jsem s ivonkou polovinu neděle lovením těchto dvou nebojácných škůdců.

kralik

Už jen ta jejich drzost by mě k tomu donutila, když nic jiného. Oni na úprku z vězení se přesunou o pět metrů dál a co deset minut vylezou ze skrýše žrát si zelenisko na volné prostranství. Nehoráznost. Přemýšlel jsem tedy nad jednoduchou pastí, nějaké krabici podložené dřívkem na provázku, za který by stačilo trhnout a zajoch by byl pacifikován. S jejich neustálým promenováním, kdy jim nevadilo ani to, že se na ně z pěti metrů díváme, by to mohlo mít úspěch. Na jejich oblíbené místo jsem tedy takovou past narafičil a čekalo se. Od té doby se tam chlupáči neukázali a vykukovali na opačné straně rázu desek. Přesedlal jsem tedy na lov holýma rukama a po špičkách se plížil do zad chlupáče žeroucího si trávu, až mi stačilo jen rychle překonat 20cm a chňapnout jej za kožich… když i potřetí vzal v ten samý okamžik do zaječích, slíbil jsem mu velmi škaredou smrt a nechal je být, protože se odjíždělo na návštěvu k druhým prarodičům.

past

A jak tak jdeme k autu, všimnu si, že druhý černý zajoch požírá jakousi jatelinu uprostřed hejna slepic, jako by k nim patřil. Satisfakcí za toto posměšné plivnutí do xichtu bylo jeho neprozřetelné ukrytí ve škvíře, z níž byl únik jen na dvě strany a na jedné byl děda a na druhé já. Ha! Za chvíli jsem už měl to zmítající se tělíčko v dlaních a vítězoslavně jej odnesl do jeho staronového domova.

Ani po návratu jsem lov nevzdal, ale druhý králík byl nějak opatrnější, asi mu byla neúčast parťáka trochu podezřelá. Nechal jsem nastraženou past a odjel s ivonkou k nám.

A včera večer mi při povídání přes mobil řekla, že po našem odjezdu začal poslední desperád ztrácet soudnost a vypravoval se až na prostranství ke králíkárně, což donutilo dědu vzít moji past, nastražit ji před králíkárnu, natáhnout si provázek oknem až do dílny a strávit následující hodinu trpělivým číháním. A dočkal se. Zajoch přiběhl, začichal, vlezl pod past na nachystané zelenisko, udělal první chramst a spadla klec.

To mě zase jednou něco bavilo :)

před dvanácti roky | Obrázkově Ze života | 9 komentářů

Komentáře

1 | endlife @ | před dvanácti roky | podnebi.jan-martinek.com

Mluvím o malých králíčcích (na mysl se mi pořád dere slovo štěně ), mláďatech či jak to říct.

Přeci micáčata :)

reagovat

2 | juneau | před dvanácti roky

Micáčata? Tak to opravdu neznám :)

reagovat

3 | ivonka | před dvanácti roky

no, tak ona dvě ulovená micáčata teď sedí v kotci v koutě a trucujou :-) jooo, holt svoboda je svoboda…

reagovat

4 | juneau | před dvanácti roky

njn, o vikendu jim pujdu chvilku delat spolecnost :) (ale ne do kotce)

reagovat

5 | ivonka | před dvanácti roky

jestli chces tak ja ti zejtra nejakyho vypustim, abys mel o vikendu co delat :-)

reagovat

6 | juneau | před dvanácti roky

Ale to uz ne :) Jednou to stacilo.

reagovat

7 | sirenka de noir | před dvanácti roky | cursed.wz.cz

králíci jsou strašně zákeřný! a hlavně na útěku! zrovna o tomhle víkendu jsem se snažila chytit tu svoji potvůrku, se kterou jsme byli na výletě na chatě… a jak jsem tak za ní běžela, tak jsem v plné rychlosti narazila do větve jednoho stromu… na podzim ji uříznu! :-)

reagovat

8 | Swoop | před dvanácti roky | blog.swoop.name

Taky jsem takhle lovil… Cca před dvěma lety (bylo to v listopadu) jsem se dozvěděl že nám kolem domu údajně poletuje papoušek. Když jsem se o tom přesvědčil – malá zelená andulka korzovala po stromech v okolí – rozhodl jsem se ji chytit. A šel jsem na to stejně jako ty. Jen tu past jsem si musel vytvořit sám – pár tyček k rajčatům a pletivo a bylo to. Čekal jsem na něj víc než pět hodin a až na sedmý pokus se mi ho podařilo definitivně chytit. Byl promoklý a zmrzlý tak už se ani moc nevzpouzel.. Dneska je Spike poměrně ochočený, sedí mi na rameni a kouká jak tu sepisuju naše seznámení :)

reagovat

9 | Baky | před dvanácti roky | kubeeq.net

Hehe, tak to se ti povedlo June, vážně jsem se nasmál :) A ta fotka malýho micáčátka je super :)

Ivonka: Jen mu jednoho vypusť, ať se trošku proběhá (myslím Juna) :D

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.