Pár postřehů ze školy
Nevím, jak mě tohle psaní na kompletně jiné klávesnici bude dlouho bavit, ale sedím tu na školní síti mezi jinými studenty a přemýšlím, co znamenalo to 12 hodin left při nalogování. To mám na týden 12 hodin online v ceně? 
Nevím, uvidíme. I tak bych řekl, že to bohatě stačí, protože že bych měl nějak moc možností sem chodit, to ani ne. A i v tento okamžik stojí u vchodu asi deset lidí a čekají na jednotlivé uvolněné počítače. Se mnou budou mít smůlu, já si nejdu jen tak někomu poslat smsku 
Tak jsem si myslel, že si na tiscali přečtu mejly a ona je schránka prázdná. To je při nynější záplavě spamem nereálné. Asi je sestra doma a stáhla přes pop3 mejly. Damn. Budu jí to muset nějak zakázat.
No a tak jak tedy tady je… včera jsem strávil na nohou 21 hodin. V 4:45 vstal a kolem 1:30 šel spát. K večeru jsme totiž s jakubem sesíťovali noťasy a hráli. Chvilku Unreal tournament, který mám nadevše rád, ale ten nám jel prapodivně. Asi moc stará hra… tak vytáhl svůj Vietcong a nakopal mi prdel dvakrát po sobě. Ale bavilo nás to. Uvidíme dnes večer
To už jsem si pořídil myšku k notebooku, takovou parádní miniaturní, přibližně třetinovou oproti jiným obyčejným myším. Je naprosto shagydelic neboli šukézní. Ano, večer jsme taky kouknuli na Austina Powerse trojku
Myšku jsem sháněl na jižním městě v pobočce vzech computers. Hnal jsem tam hned po škole, ani jsem nešel na koleje, aby mi nezavřeli. A snad další hodinu a půl tam trajdal. Je tam nějaké kino galaxy, takže máme multiplex prakticky za rohem. To oceňuji. Mít jen prachy…
Třeba dnes jsem sice měl volný den, ale tím pádem jsem ho musel využít k nákupu script na žižkově. Ekonomie za 750, Matematika za 490… snažím se sehnat spešl vydání angličtiny, ale buď prodáno, nebo předražené, nebo až v pondělí… a já už potřebuju dělat úkoly
Předchozí hodina programování v javě,ze které jsem odepisoval na komentáře… teď nevím, proč jsem tuhle větu začal psát. Hm… safra.
Mimochodem, děkuju jirkovi macichovi za propagaci redakčního systému. Jen ať o něm lidi vědí, jen pro sebe jsem jej nedělal.
Mno, ale teď mě přece jen trápí prozaičtější problémy. Jako třeba kde koupit chleba, abych si na večeři nesežral snídani a tím pádem nenaboural stravovací plán. A nezapomenout si objednat jídlo v menze. Jinak bych byl zítra komplet hlady Hm, v nejhorším dnu z týdne. Přednáška z makra a pak z matiky a po ní hned cvičení z matiky. Aha, takže se musím podívat na úkoly. Ach jo.
Nemám žádné plány… ale třeba se tu ještě někdy objevím.
před 17 roky |
Ze života | 
12 komentářů
