Po delší době z prahy

Pro jednou nesedím dole v hale, ale v největší počítačové studovně pěkně v koutku v křesílku… ostatní datlí do komplů, já tu mám noťas na kolenou a serfuju. Riskovat halu a její umírající ápéčko nehodlám…

Včerejší cesta byla ve znamení vymrzlého vagonu, kde se netopilo nesvítilo, takže místo tří hodin učení makra jsem měl tři hodiny ledové atmosféry. Mohl jsem si přejít jinam, ale… takhle jsem měl sám kupéčko pro sebe a taky když už se někam s cestovkou nacpu, tak mám minimální touhu svoji pozici měnit. Takže tak… a minule, když se v kupéčku netopilo, se to také dalo přežít. Jo, to mi ale nějak nedošlo, že bylo ještě hafo nad nulou :)

Z okna jsem sledoval severní část republiky, za tu dobu, co do prahy jezdím, jsem na této straně vlaku seděl podruhé… byl prakticky úplněk (úplně prakticky je až dnes) a vidět bylo až… na severní pól. Celá republika je pod sněhem… tedy alespoň ta část, kudy jsem jel. A když už je sníh i v praze, tak to stojí za to…

Nevím, jak jsem se dostal na jižák… cestu prahou si moc neuvědomuji. Jako bych kráčel jiným světem… prostě jsem najednou stál před dveřmi pokoje na koleji, otočil klíčem a vešel… jsem tu jen s jakubem, nikdo jiný tu není a zatím ani nepřijel. Ostatně ten chytl dolarový amok a od sedmi ráno je na brigádě. Říkal cosi o šestnáctce, tak uvidíme, zda se vrátí až o půlnoci… doufám, že si pěníze vydělám přes weby… ani jeho řvoucí mobil mě ráno neprobral natolik, abych se odhodlal vstát a učit se. Ani jeho ten randál moc nevzrušoval :)

Před odjezdem na žižkov jsem tomu ještě něco dal, ale po tom týdenním masírování ega v negativním směru mi bylo všechno jedno. Vždyť to neudělám, tak co… seděl jsem v nové aule stejně jako další dvě stovky lidí, dostal lejstro, přečetl si zadání a jeden příklad ze čtyř věděl, jak řešit. Druhý mám snad taky a zbylé dva jsem opsal od týpka sedícího přede mnou. Tak doufám, že to uměl, kluk jeden ušatá! A vrátil jsem se na jižák…

Cestou potkám věrku, popovídám si s ní… jí makro uteklo o dva body. A že bych si právě já věřil, že se tam těch 13 bodů, které potřebuji najde, to tedy ne…

Píšu tady v adminovi blogu, přitom mám otevřených… 19 tabů. Články, blogy, noviny… co na koleji dělat? Asi začnu pracovat na novém webu pro vesnici, starosta tehdá mezi řečí zmínil, že brzy začíná další kolo Zlatého erbu, což je soutěž vesnických a městských webů… nj, ale uzávěrku mají přihlášky někdy druhého února či kdy? Každopádně, postavit takový web kompletně znovu, to je na týden práce. Den co den, noc co noc… tak tomu bylo před rokem, padly na to celé jarní prázdniny. No, třeba mám po roce víc zkušeností a pofrčí to lépe.

Ze žižkova jsem se vrátil hladový jak pes, ale stejně než jsem sáhl na cokoli kolem jídla, zametl jsem pokoj. Hroznej bordel. A když jsem se pak podíval, jak zasraný je pult v kuchyňce, tak jsem jej také raději dočista vydrhl, protože jinak bych na něj talíř nepoložil. Nikdy jsem si nemyslel, že jsem kdovíjak čistotnej… ale nechápu, jak ostatním nemůže takovýhle bordel vadit.

Že na mě v ledničce opět číhal jakýsi chundelatý plesnivý organismus smrdící jak… těsto a vypadající jako šmejd z vesmíru, to už ani nezmiňuji. To patří k folklóru :)

před 13 roky | Ze života | 3 komentáře

Komentáře

1 | ailyn @ | před 13 roky

stavět web od základů je vražedný, teď už to vím. ale zatímnám zuby a věřím, že mi odhodlání vydrží ;)

reagovat

2 | juneau @ | před 13 roky | reality-show.net

to jsou dve ruzne veci… stavet od zakladu multi-user redakcni system, ktery chces pak pustit do sveta jak RS… to je neco uplne jineho. ale mam to mit, kdyz si na to troufam…

reagovat

3 | ailyn @ | před 13 roky

ja vim :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.