S ivonkou ve vánoční Praze
Neděle ráno, není ani deset hodin… a to už jsem dvě hodiny vzhůru. Zaznamenání hodný okamžik. Ale je jasné (minimálně z nadpisu), že o tomto psát nehodlám 
Vrátím se k pátku, kdy za mnou do prahy dojela ivonka a my společně spáchali takový malý vánoční výlet.
Pro mě začínal den až někdy k poledni (11), kdy mě z postele vytáhl vichr ženoucí se ulicemi a nepřipevněné rámusící plechy na stříšce přímo pod našimi okny. Venku hnusně fičelo a pršelo, až mě přepadaly chmurné myšlenky, že ivku takováto vánoční praha asi moc nenadchne. Ale co naplat, stejně jsme měli v plánu nákupy na Novém Smíchově, pak kino a procházku po městě až někdy na pozdní večer. Trochu jsem si i choval naději, že do večera by déšť mohl být vystřídán sněžením
Ivonku jsem si vyzvedl na Hlavním nádraží a metrem jsme po pěti zastávkách na třech různých trasách dorazili na Smíchov, kde se na nás již zdálky usmívali asijští kuchaři v Panda kuřecích specialitách. Stálí hosté, co naplat 
Přejedl jsem se obvyklým kuřecím kebabem s hranolkami… do pěti hodin, na kdy jsem zabukoval vstupenky na King Konga zbývalo něco přes tři hodiny. Ty padly za obět prolezení všech možných obchodů, většinou s módou. Ač jsem si říkal, že žádné oblečky nepotřebuju, okouzlilo mě jedno tričko s vrahounem z týmu Little Psychos a pak mi ivonka koupila červené boxerky. Spodní prádlo je pro mě ten nejlepší dárek… hned po knížkách. A vínu.
Ivonce jsem koupil hezký modrý kabátek a šlo se dál. Nějak bezděky nás minula Lena z BigBrothera obrážející obchody, ale žádný humbuk kolem ní nebyl. Po chvíli mi přibyl další dárek a po nákupu v Kérfůru se vyrazilo do kina. Pobavil nás ještě prodavač černé pleti, který zákaznici před námi odmítl prodat vaječný koňak, protože mu neukázala občanku. „Prosím vás, podle vás nevypadám na osmnáct let??? Vždyť mně je pětadvacet!“ Ale ukecat se nenechal
Teď si říkám, že nám do fimu zbývala stále ještě spoustu času. Šli jsme tedy do kavárny hned vedle Pandy, usadili se v měkké sedačce a objednali si kávu po cca 50,–… a pohár za pětašede
Podruhé, co jsem v praze, jsem si někde koupil kávu. A poprvé někde, kde bych to opravdu nazval kavárnou
King Kong!
Tak to byl film s velkým eF! Od pěti do půl deváté včetně reklam a přestávky O zábavu se nám postaraly i dvě odložené děti, které tam jejich máma nechala a šla si nakupovat očividně v mylné představě, že je to něco pro děti. To by to nesměl točit Peter Jackson. Kong byl pěkný brousek, ukusoval lidem hlavy, tyranosaurům ukusoval jazyk a následně rozerval tlamu (to byla scéna scén, souboj s dinosaury)… pak následovala scéna, kdy na partu lidí v temnotách hluboké rokle útočily půlmetrové stonožky, dvoumetroví pavouci a zubatí červi o průměru pražského vodovodního potrubí. Fuj, i teď jsem se otřásl. Ta dvě malá děcka měla dvě minuty přetažené svetry přes hlavu Stejně tak si vychovaně zakryla oči, když se hlavní hrdinové políbili.
King Konga tedy všem doporučuji, je to nářez všech nářezů, ale opravdu je nutné počítat s tím, že v kině strávíš hodně přes tři hodiny. Ivonka by mohla vyprávět
Vánoční praha
Ze Smíchova nás devítka dovezla na Václavák, kde celkem nic moc (podle očekávání) a my šli přímo na staromák podívat se na stromeček. Mohlo být k deváté a areál vánočních trhů (snaha zničit vánoce?) byl obehnaný páskou a hlídaný sekuriťáky. Stromek je hezký. K šalině se vracíme přes Senovážné náměstí a tam nás naprosto překvapí umělé kluziště. Do toho se opět rozfičí vítr a začne sněžit. A tak kráčíme poloprázdnými ulicemi staré prahy a chumelí Hezká tečka za dlouhým dnem.
Pochroumaná šalina nás dovezla na jarov a tím výlet v praze prakticky končil. Někdy ve čtyři v noci nás ještě probralo peprné vyřvávání nějakých opilců v patrech nad námi a holky dole na ulici, ale to bylo tak vše. Nic, co by mě vyvedlo z míry… sice to vypadalo na to, že po nich ta holka hází flaškami (nebo oni po ní), takže jsem se chvíli děsil, co dělat, až mi nějaké proletí oknem. Ale to už k jarovu patří…
před dvanácti roky |
Obrázkově Praha Ze života | 
12 komentářů
