Srpen pádí

Nějak to utíká… člověk si říká pondělí, celý týden přede mnou. A pak je neděle večer, škola je o další mílový krok blíže a žádné zajímavé zážitky nepřibyly. Jen práce, nějaká grilování, sem tam kolo. A den za dnem…

O víkendu proběhal grilovačka za domem, 12 lidí, padesátka bečka na sedm kluků, spousta pstruhů a dvě kuřata, spousta srandy. I tu vodní dýmku jsem vyzkoušel, ale čekal jsem něco zvláštnějšího než jen „chuť čokolády a máty na jazyku“. To je jako všechno? A takovej povyk kvůli tomu.

Marně vzpomínám na něco jiného … jsem unavený, mozek už vypíná, kafe a kola přestaly účinkovat. Práce plná prdel, ale mám zavřené okno, aby mi sem za světlem nelétali komáři a jsem regulérně zpocený. Jdu spát