Tak jsem to pojebal, paní Müllerová

Vstal jsem si k půl sedmé, usadil se k definicím a do osmi si je cpal do hlavy, pak jsem si zase na hodinku lehl, ale už jsem neusnul, opět jsem se k nim posadil, hodil se do gala a vyrazil podešťovou prahou k ústní zkoušce z matiky. A někde, patrně u hlaváku, se potkal se Skautem :) V šalině jsem si četl definice, v metru si četl definice, v busu už jen koukal z okna, na chodbě před dveřmi zkoušející jsem si četl definice… byly tam se mnou ještě tři sličné slečny, společně jsme se ujistili, že se definice všichni učíme teprve druhý den, že jsme ani jeden/jedna nemohli ráno jíst atd. Ale já už byl celkem vyrovnaný, hodlal jsem jít první, abych to měl co nejdřív za sebou a nakonec se mi to i povedlo. Učitelka totiž vylezla ze dveří, prolistovala se v písemkách až k té mé, a jako prvního si mě zavolala dovnitř.

To už je každému vždy jasné, že jde o jedince, kteří nenapsali test a je zbytečné, aby na tohle oznámení čekali třeba hodinu. Tak jsem se vevnitř usadil, koukal na těch 8,5 bodů z 10 potřebných a bral to sportovně. Sice jsem si uvědomil, že dostávám za 4 ze zkoušky z matiky a byl by stačil tak bod, aby se nade mnou ještě smilovala a zkoušela mě (kdo napíše test, toho nevyhodí…), ale druhak jsem si uvědomoval, že tím taky vše končí a ačkoli si budu nadávat pro neschopnost, tak už se tím taky zase na určitou dobu nemusím trápit. Prostě konec.

Hledala body jak mohla, postup za bod i když byl špatný výsledek atd, ale na moje matematickodestruktivní schopnosti byla krátká :) Dejme tomu, že si mohu vybrat ze dvou chyb, které rozhodly o tom bodu dolů. A při 9,5 bych podle všeho ještě dostal šanci. Tedy ty chyby:

  1. Lambda + 1 = 0
    Lambda = 1
  2. ln(y) = -√(x2+1) + C / úprava přes e
    y = e√(x.x+1) + C
    y = e√(x.x+1) + eC

Dejme tomu, že zřejmější a debilnější chyba je v prvním případě, takže ta to asi vyhraje :) Až půjdu příště počítat diferenční a diferenciální rovnice, tak si nejdřív projedu sčítání. Stačilo dobře spočítat tenhle řádek a mohl jsem se dnes nasmívat s nádhernou trojkou v indexu. Takhle jsem se zapsal na 4. června na druhý pokus. Sranda musí bejt.

Co dál… vrátil jsem se na kolej, rychle se najedl a sbalil a vyrazil na vlak. V praze mě už celkem nic nečekalo. Cestou jsem skoro dočetl Svět viděný z Řípu od Petra Robejška, což je úžasná politicko-ekonomické obzory rozšiřující kniha. S většinou názorů tohoto komentátora jsem se okamžitě ztozožnil, mnohdy mi potvrdil to, co jsem si dlouho sám myslel. Hlavně pokud jde o pozici USA ve světě, o aktuální dění v EU a pod. Inspirující k přemýšlení, doporučuji.

Dnes je ivonka ve škole na nějaké exkurzi, já tu na ni čekám… je přede mnou písemka z logiky, ze které se v průběhu semestru vyklubal pořádně nepříjemný/neužitečný předmět, kam jsem přestal chodit a nyní mě čeká o to více učení. Ne že bych to musel nutně udělat, ale znáš to… ještě jsem neztratil ani kredit a nemusí to začít s pitomou logikou :)

před jedenácti roky | VŠE Ze života | 3 komentáře

Komentáře

1 | hughhh | před jedenácti roky

to acko je vostry :) ale jak rikas, ber to sportovne

reagovat

2 | honza | před jedenácti roky

Tyhle chyby jsou už pomalu legendární… já dělám hodně často 2 * 5 = 15 nebo 20 / 10 = 5, ale co naděláš :-). 4.června přijdeš nabušenej a vytřeš jim zrak. Jen se tak pro zajímavost zeptám: Co se stane, když jim nevytřeš zrak ani 4.června?

reagovat

3 | juneau | před jedenácti roky

Co se stane? Že na třetí termín půjdu s pocitem, že po třech letem mě od vyhazovu ze školy dělí pouhých pár numerických chyb…:)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.