Tak málo mám krve...
Co na tom. Jdu nasrat pár lidí…
Podezřele se mi dnes nechtělo z postele… budík jsem přeřídil na pozdější čas a spal dál. Venku hluboko pod nulou, u čaje a vánočky si s mámou dole čtu v novinách. Proč bych si nemohl zkazit den už ráno, že?
Pak už pouze s čajem probudím počítač a bez většího otálení se pustím do RS2. Co jsem dnes vůbec pokořil? Rss textů, komentářů, šablona rss… to bylo tak nějak na rozjezd, nenáročná zábava.
V plánu jsem měl ovšem integraci fotoalba do administrace. A to byl teprve náraz… v současné verzi systému má fotoalbum i fórum vlastní administrace, vlastní index soubory… chtěl jsem to integrovat do jednoho. Veselé… jenže tady bych to stejně nikomu nevysvětlil. Hodina procházení scriptů a hledání všech odkazů, ve kterých byla nutná úprava adresy, dodělávání formulářů, nové css, nové report kódy (ano, administrátor má přehled naprosto o všem, co v administraci kdy který uživatel udělá), rozšíření víceuživatelského systému o právo k fotoalbu, překopání scriptů na víceuživatelské prostředí a u toho jsem asi skončil. Dál už nemám nervy… třeští mi hlava, koukám do prázdna. Tohle nebylo programování, tohle bylo mučení.
„Zpitá jako vždycky, rozbíjíš skleničky…“
„I'm feeling so confused…“… i když confused je možná zmatení a ne znechucení. Disgusted… whatever.
Strávím večer a noc s ivkou, probouzení a kousek odpoledne… ve tři musím být doma, sestra chce auto, aby mohla vyrazit na prkno. Hm. Holt se podřídím.
Konečně jeden večer strávený jinak než s monitorem.
Bee mi už asi nevysvětlí, proč si myslí, že jsem debil, takže přestanu reloadovat index a půjdu od pc.
Tady by bylo tak krásně…
před 16 roky |
Ze života |
5 komentářů