Tenhle týden nějak utekl

Možná proto, že jsem z Prahy vypadl už dnes brzy ráno. Zítra sice výuku teoreticky mám, ale prakticky tam nepůjdu. Krásné rozhodnutí.

Z celého týdne stojí za zmínku jen včerejšek, kdy jsem půl dne strávil ve škole. První přednáška byla zvaná a jakýsi děda z praxe nám popisoval jejich produkt X sloužící k operacím Y, což bylo devadesátiminutové utrpení. Jak může být akreditován předmět, kde 80% náplně tvoří zvané přednášky zaměstnanců různých firem? A který vede učitel, co neví, jak zapnout prezentaci v Powerpointu? Jak uložit dokument v Excelu? Office 2007 jsou sice změnou, ale že by to bylo tak radikální… poprvé v životě jsem taky slyšel o mysql jako o „myskvl“ (ano, toto je fonetický zápis). Jak takový člověk může učit na IT?

Další hodina, cvika z „modelování organizací“ s psychologickým testem. Člověk 40× volil mezi dvěma protichůdnými vlastnostmi, které jej nejlépe vystihnou. Pak se sečetly body a ty se jako souřadnice zanesly do grafu o čtyřech kvadrantech odpovídajících čtyřem osobnostním nebo týmovým typům. Promoter, Supporter, Analytic, Controller … normální rozdělení je od promotérů (kreativní a společenský šéf projektu) po analytiky (neiniciativní a nespolečenské systematické pracanty). Ostatní dva typy se vyskytují zřídka. No a já byl nejvíce vyhraněným analytikem :) Z pohledu os grafu je to střed mezi vlastnostmi „systematic“ a „submissive“. Přesně. No hlavně mě to pobavilo.

Poslední večerní hodina už byla výjimečná jen tím, že tam jeden kolega regulérně usnul na lavici, ale profesor je pohodář a ještě se mu omlouval, že ho vzbudil, ale to už jsme stejně končili. Jinak bych usnul taky.

A dnes jízda domů. Před týdnem jsem strávil celou cestu s drbajícíma slepicema a pak bandou rozjívených náctiletých, dnes v Kutné Hoře přisedly dva páry skorotřicátníků na výletě do Brna, jejichž jediným plánem bylo se cestou pořádně zdunit rumem a dělat si srandu naprosto ze všeho. To bych přežil (ty pitomé vtipy), jenže v tomhle případě měla jedna z holek šíleně uječený smích a pokud ten zazníval každou minutu, tak to bylo fakt na kulku. V Tichu jsem z vlaku vypadl jak z hořícího domu a nasával čerstvý vzduch jako by to byla zhmotnělá duševní rovnováha. Automat na kafe se opět předvedl, peníze mi vzal hned, ale první kávu stejně jako minule vystříkal všude kolem, protože se v něm šprajcl kelímek. Podruhé už to bylo ok. Co bude příště? Kulometná palba desetikorun?

U ivonky jsem s ivonkou chvíli odpočíval a protože jdeme zítra na ples, tak si moje děvče milé chtělo jet do city koupit něco hezkého na sebe. Nakonec já tento týden dojel domů tak brzy, abych se mohl zítra sejít s jednou klientkou ohledně webu pro její cestovní agenturu a stejně tak se starostou blízké obce taktéž ohledně webu. A díky ivončině výjezdu do city jsem mohl spojit nevyhnutelné s užitečným a zatímco si ona bude zkoušet osmé tílko, já se s klientkou sejdu už dnes. Schůzku jsem si tedy přehodil a hodinu jsme řešili její budoucí web, koupili doménu, diskutovali další záležitosti. Fajné. Líbilo se mi, jak ji vždy nadchlo, když popisovala něco, co by chtěla na webu mít, nějakou specifičnost, a já jí jen odpovídal „Samozřejmě, není problém“ … někdy bych chtěl být grafikem, co dělá nádherné weby. Ale být programátorem taky není k zahození. Ten dokáže cokoli. Podobně dnes jiná klientka řešila pozadí svého webu a když byla konečně spokojená, prohlásila, že teď už jen zařídit, aby se podle ročních období měnilo, což z jejího pohledu mělo být něco, čím mě po hodině blbnutí s Photoshopem a přeposílání screenshotů finálního pozadí přes ICQ dostane do kolen. No taky určitě nečekala odpověď „Není problém“ :)

A teď už půjdu spát.

před devíti roky | VŠE Ze života | 2 komentáře

Komentáře

1 | voice | před devíti roky

Nechtěla jsem Tě dostat do kolen, jen jsem testovala Tvé hranice a možnosti! Zajímavý blog…:o)

reagovat

2 | juneau | před devíti roky

No vida, koho to tu máme :)

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.