Trochu otupělý, ale psát ještě zvládnu
Včera jsem byl unavený až až a přesto dnes vstal v osm. Opět. K ránu lehký spánek, budím se před budíkem… sladký pocit, ještě mohu chvíli spát, ještě nemusím vstávat. Nemusím ani potom, nic mě nenutí, ale přesto… nesnáším pocit promarněného dne. Prospaného…
You really are my ecstasy… my real life fantasy…
Jenže co na tom, když pak poledne i odpoledne i večer strávím u pc? Nějaká ta příprava obědu, venčení kima, umývání nádobí… co to je proti dvanácti hodinám za monitorem. A venku přitom bylo hezky… jenže si tak říkám „Co venku?“ Jen počkej, jak si tu budu na podzim a v zimě nadávat za plýtvání drahoceným letním časem.
Určitě znáš reklamu na nové oktávky. Hlavním motivem je výběr (partnera, odbočky,…). Na pozadí hraje hezká kytarová chillout hudba. Sestra se do ní kdysi úplně zažrala a protože se v reklamě objevoval nápis Více o písni na www.skoda-auto.cz, šmírovala net a hledala… jenže když jsem o tomto songu nenašel nikde ani zmínku já, bylo jasné, že na netu tato informace prostě není. A tak napsala do Škody a někdo z PR jí opravdu odpověděl. Takže koho zajímá píseň song písnička hudba z reklamy na škodu škoda oktávia oktávka, tak je to I try od Frameless. Pouštím si ji často… její text
Večer mě jemná neshoda s mámou vyhnala z domu na kolo. Slunce lezlo po kopcích vzhůru, při jízdě kolem řeky mi naskakovala husí kůže a já pevně svíral řidítka… zimou. Řeka má vždy kolem těch šesti stupňů, ať je jakýkoli měsíc. Na hrázi ticho a klid, ale ani tam už slunce nesvítilo… kam jet dál? Objet údolí po kopečkách? Deset kiláčků, půl sedmé… jenže pořád do kopce. A nakonec proč ne? Vyrazil jsem… a po půl kilometru odbočil do lesa.
Zničená vymletá polňačka šplhající se svahem vzhůru nad přehradu, aby na opačné straně spadala lesem do údolí vesnice. Dobře kilákový sjezd po drsném offroadu. To mě zlákalo více než stereotypní vyjížďka. Šlapal jsem od vody na 2–3, pěkně plynulými záběry, aby mi na suchém prašném povrchu nelítalo zadní kolo, přitahoval se k řidítkům. Nepolevil jsem, neslezl a nahoře mě chytaly křeče do zápěstí a paží. Kdepak odpočinek, posunul jsem si brýle a vyrazil lesem dolů… převýšení tak… 200 metrů?
Nádherný zážitek, zítra si to zajedu znovu. Neznámá cesta, nebyl jsem tam tak dva roky, nepomatoval si kritické úseky… kličkování mezi kořeny, kameny, vyhýbání se vymletým rigolům… a ruce na brzdách a brzdy v pressu, nadskakováním ve stupátkách ulehčuji kolu, aby nenaráželo v plné váze (měkké pneušky) a v těch okamžicích odlehčení se zasekává zadní kolo do smyku, brzdy nadoraz. A jen vířím listí a prach… ty chvíle, kdy už nemáš kam uhnout, kudy překážku obejt a víš, že ti zbývá jediné: pustit brzdy a co nejpevněji sevřít samotná řidítka, aby ti na výmolu kolo neulétlo kdoví kam. Uděláš to a okamžitě vystřelíš vpřed, jedeš z prudkého kopce a stačí chvilenku nebrzdit a jedeš dvakrát rychleji… pak už je to opravdu ten nejdrsnější zážitek. Vyjedu ve vesnici, necítím ruce vytřepané od nerovností… a všude klid a ticho, večer. Poprvé od vrcholku kopce začnu šlapat… a jedu domů.
Redakční systém je téměř hotov, dnes jsem si pohrál se zakazováním ípéček, se statistikou přístupů, trochu překopal instalaci… ještě vyladím pár věcí a pak asi vypustím betaverze pro dobrovolníky, kteří budou hledat chyby a hlásit, co by se jim ještě líbilo a co by udělali jinak Budu jim za to vděčný a vůbec nebudu nadávat, věř mi
Stejně tak budu vděčný všem, kteří se pokusí nějak ostylovat statické html.
250kB scriptového kódu… a načínám třetí pracovní týden.
Vzpomínám si, že se pif ptal na to, jak měnit v xpech skiny. Tak tedy ještě k tomu… je potřeba prográmek TheMeMul.zip (kdoví jak se to jmenuje v reálu), ten spustíš a on ti crackne jeden soubor v xpéčkách. Bude ti to hlasit něco o nestabilním systému, ale ty vše potvrď jako že si to vyloženě přeješ. Pro další postup je třeba restartovat pc. Pak vlez na deviantArt a už se jen přehrabuj ve strašným hafu skinů, které stačí stáhnout a dvojklikem aplikovat.
Přeju příjemné ladění tvého systému do okulibého vzhledu.
před 17 roky |
Ze života |
35 komentářů