Venku je tak nějak září

Slunce nesvítí, ale mezi bílými mraky prolézá modro. Nijak extra teplo asi taky není. Změna oproti předešlým vypečeným dnům. To jsem si pak to září ani moc nebral.

Úvod by byl.

Nejmenovaného předešlého dne jsme byli v nejmenovaném městě v nejmenovaném nákupním centru v nejmenovaný čas v kině nejmenované společnosti na filmu Nejmenovaný 2: Nejmenovaná armáda, abychom prakticky celé dvě hodiny jen zírali na plátno (tedy alespoň já) a přemýšleli, co v současnosti počítače ve filmech dovedou. Desítky roztodivných příšer … které jsou samozřejmě hlavně dílem vyšinuté fantazie Nejmenovaného Režiséra, Nejmenovaná armáda mašin plných ozubených kol, co rudě žhnou a sálají teplem… lahoda.

A proč tolik nejmenovaných skutečností? To abych se mohl podělit o tento zážitek: toho nejmenovaného předešlého dne v nejmenovaném městě v nejmenovaném nákupním centru v nejmenovaný čas v kině nejmenované společnosti nám na opuštěné přepážce prodával lístky mladý klučina (+- můj věk). Zeptal se, zdali máme nějakou slevu jinou než studentskou (4×130 Kč) a když zjistil že ne, optal se, jestli nějakou nechceme. Zkoumavě jsem se na něj podíval a on mi nabídl, že nám dá slevu 4×80 Kč, já mu zaplatím 4×100 Kč, osmdesát korun rozdílu půjde do jeho kapsy a já na tom v součtu sto dvacet korun ušetřím. Inu, proč ne? :) Vrátil mi peníze společně se čtyřmi lístky, poznamenal, ať „si to nechám pro sebe“ a bylo nakoupíno.

Brigády v nejmenovaných kinech asi za moc nestojí :)

před desíti roky | Ze života | 0 komentářů

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.