Výlet do Javořických jeskyní

Je to rok a pár dní, co jsme s ivonkou vyrazili do Moravského krasu a kochali se tam Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi. Ale Punkva je Punkva, a k ní měli směřovat naše kroky letost – pokud by nebylo nutné si dva týdny dopředu zarezervovat vstupenky. Ouha. Takže v pátek se muselo vymyslet něco nového. Ivonka to nechala na mě a já zavzpomínal na jiné jeskyně, kde jsem za mlada byl – Javořické.

Shodou okolností jsem v sobotu ráno vstával zaručeně se zbytkovým alkoholem v krvi, po slabých šesti hodinách spánku, s parádní opicí za krkem. To to začínalo :)

Ivonka navigovala, já pelášil po okreskách jak zajíc polní cestou, sem tam zapomněl i děsem nadávat na neschopné silničáře, kteří nejsou schopní dát do zatáčky o 180° patřičnou značku a člověk do ní vlítne v osmdesátce a vyjíždí třicítkou s nehty zarytými do volantu… cesta byla časově podstatně delší než před rokem, a přitom to o moc dál není. Letovice, Velké Opatovice, Jevíčko, Konice, Javoříčko. Letovice mají nejdebilněji vyřešené náměstí ze všech měst, kterými jsem kdy projel, Jevíčko by si ten svůj okruh mohlo taky označit, značení cesty ke Konicím bylo také šmakózní. Značka „Konice rovně“. A následuje křižovatka do Y se dvěma kvalitou i vzhledem vozovky stejnými směry. Který z nich je „rovně“ :)

Jeskyně byly úžasné. Člověk se k nim musí vyškrábat do poctivého kopce, ale ten vlhky chlad ve skále jej pěkně osvěží. Krápníků až běda, sem tam netopýr, hodinka v podzemí a hafo fotek. A to teplo potom na povrchu, jaj :) Na onom kopečku je i jakýsi Zkamenělý zámek, ale bylo horko a hlad, nedošli jsme k němu. Kde se ale najíst? Poblíž byl hrad Bouzov, a u něj nějaká restaurace určitě bude. Tak se jelo tam, restaurace se našla, jen v ní právě probíhala i svatební hostina, takže na výběr jen dvě jídla a delší čekání na cokoli. A ještě jsme seděli na přímém poledním slunci… co by člověk pro jídlo neudělal :)

Cesta domů utíkala v pohodě, okresky, lesy, louky, krásná Morava…

A tak jako před rokem, i tentokrát jsme při naší cestě přejížděli Hitlerovu dálnici :)tomto místě. Jsem z toho vždy nadšený jak malé děcko a ivonku děsím představou, jak někdy její část prozkoumám. Stav fascinace.

Tenhle výlet se povedl.

před desíti roky | Cesty Ze života | 1 komentář

Komentáře

1 | Darina | před devíti roky

docela dobrý ale hledám jejich stránky víte :-P :-? 8-O ;-) :-D

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.