Přeskočit na obsah Přeskočit na navigaci

Junova reality-show

Žili jsme a museli jsme přemýšlet, jak budeme žít.

Blog. Můj život

Staří čtenáři / on-line přátelé samozřejmě z nadpisu poznali, že jsem našrot. No nejsem, to bych nepsal. Ale sešlo se dnes více zážitků, než by se na tonální (LOL – normální) pátek slušelo. V úterý nám odešla quadriga. Komu to cizí slovo nic neříká, tak je to bojler na teplou vodu ohřívaný plynem. A ráno děda přišel s tím, že teče. Zase. Už jsem u jednoho zavařování byl, a zavařovalo se zase. Pěkně do vyvíječe v dílně nasypat karbid (toměvoleposernaholýzáda), pustit k tomu kyslík, škrtnout sirkou a svařujem, 21. století ať si nasere. Jenže z malého protékání najednou byla díra jak sviňa a děda nad tím zlomil hůl. Večer z nadejchání se zinkových spalin lehl ve svých 82 letech s 39°C horečkou, takže nás tři týdny po pohřbu babičky dost vyplašil, ale druhý den v 6:45 zatápěl a šel poklízet králíky. Takže dobrý. Voda se ohřívala na plotně, ale já, drsňák a extrémista, se sprchoval nikoli studenou, ale LEDOVOU vodou. Kurva, to byla novinka jak sviňa. A dnes, po čtyřech dnech, když už fachá nová mašina, jsem se stejně osprchoval zase ledovou! Že by nový zvyk? Extrémy, to je moje.

No a dnes je pátek, dovezl se nový bojler, dva technici ho za dvě hodiny zprovoznili a byli pryč, a v jednu přijela ivonka z práce. A když jednou přijela dříve než tma, tak že půjdeme na procházku. Na procházku = minimálně na dvě píva. Měl jsem tři a jedno malý, a doma dvě a pět slivovic. Pátek. Ťukám to tu na dva prsty a ucucávám vína. A jdu si lehnout k televizi k vodníkům. 

Život.

| Ze života | 0 komentářů

Komentáře (0)

Zatím žádný komentář.

Připojte váš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.