Lež a podvod, pravým jménem Telefonica O2

Tož to takhle minulý čtvrtek vcházím do areálu brněnského výstaviště a volá mi máma. Že prý jsou u nás nějací obchodní zástupci Telefonicy O2 a nabízí nám osmimegový internet za šest stovek měsíčně. Nic jiného by se už neplatilo, žádná pevná linka, jen tenhle internet bez závazku (bez dlouhodobé smlouvy) a že chtějí podepsat nějakou nezávaznou objednávku, jestli bychom případně měli zájem, nějaký dotazník či co, že obchází každého v obci. Spěchám, klopítám mezi výstavními halami, tak říkám, ať to máma podepíše, že pak prozkoumám podmínky a uvidím, jestli budu mít zájem, přece jen osm megabitů není k zahození, ale pro svoji práci potřebuju především pořádný upload a to není silná stránka onoho O2 Internet ADSL. Ale za stejnou cenu je to 4× rychlejší internet než mám nyní.

Druhý den mi volá technik z Telefonicy, aby mi vysvětlil technické parametry či co. Já mu řekl, že bych potřeboval rychlejší upload než nabízejí, jestli by to bylo možné, on začal vykládat o 16Mbit tarifu za více peněz, který má 768kbit upload, a já že si to rozmyslím, až dojedu domů a uvidím, co naši vůbec podepsali.

Za hodinu mi došla smska ve znění „Vážený zákazníku, děkujeme za objednávku služby O2 Internet ADSL“ … jak kurva „děkujeme za objednávku“?!?!?! Já si nic neobjednal! To jako to včerejší podepsání jakéhosi dotazníku (našima na moji firmu) ze mě udělalo zákazníka Telefonicy? To už jsem uprostřed procesu, aniž bych někomu jasně řekl Ano, chci ADSL internet? Byl jsem nasranej jak mraky, co to jako znamená. A mezitím mi došla další smska, že můj požadavek na zřízení O2 ADSL Internetu byl postoupen dál k vyřízení. No mě málem vomejvali.

Volám tomu technikovi, se kterým jsem před hodinou mluvil, jaktože mi chodí nějaký smsky o tom, jak jsem se stal zákazníkem Telefonicy, když jsem zatím žádný internet nechtěl a podepisovala se jen nějaká nezávazná objednávka. Ten mě celkem odbyl a řekl něco o tom, že to můžu kdykoli zrušit a jestli chci zůstal u té pomalé a mizerné wi-fi, co tu máme, tak klidně můžu.

Volám domů, popisuji to mámě, ta je z toho taky na prášky, k čemu jsme se to upsali a dává mi číslo na týpka, co to mezi dveřmi vyřizoval. Tak volám jemu. Ten mi medovým hlasem vysvětlil, že je to všechno v pořádku, že jsme se vůbec k ničemu neupsali, nemusíme nic platit, smlouva že nám přijde až někdy poštou a teprve tehdy, když ji podepíšeme, se to začne počítat, teď ty smsky jsou jen automaticky generovaný, protože jsem byl vložený do systému jako možný budoucí zákazník a jestli prý jsem doma, že jsou u nás ve vesnici a klidně přijede a probere to se mnou, nebo kdykoli jindy v týdnu. No uklidnil mě, tak jsem to dál nehrotil, jen jsem se docela jízlivě zeptal, že moje přítelkyně má přesně ten samý 8Mbit internet a nikdy jsem nenaměřil vyšší rychlost než 4Mbity. Tomu se pán hodně divil, a že až budou operovat někde kolem, tak to určitě vyřeší a že tomu nerozumí, že to není možné apod. Každopádně, že jestli si to rozmyslím, tak mi brzy zavolá technik na domluvení kontroly kabelů u nás doma a já mu můžu říct, že už nemám zájem a všechno se stornuje. Ok tedy. Byl jsem v klidu.

Ale jen do úterka, než mi pošta dovezla tajemný balík a v něm ADSL modem! Doprdeleeeee! Co to kurva znamená?! Nejsem zákazníkem, nic jsem (teoreticky) nepodepsal a už mám na stole modem? Na prášky já, na prášky máma a na prášky táta, který chtěl vyrvat ze stěny telefonní kabel. Takhle s lidmi vyjebávat… prostě i když není člověk rozhodnutý a nic není podepsaný, pošlou mu rovnou modem jako nátlakový prostředek… Tak když už máme doma ten přístroj, tak už to teda asi objednáme, ne, mámo? Kdo by se s tím nosil zase na poštu? A nechtěli by to pak stejně zaplatit? … nasranej jak mraky, opět!

Druhý den ráno chci volat na podporu, co s tím mám jako dělat, když internet nechci, ale nejdříve se kouknu na web Telefonicy, co tam kde píšou. A narážím na to, že O2 Internet ADSL 8Mbit je v akční nabídce do 31. března za 600 Kč měsíčně, ale od 13. měsíce za 750 Kč! Tak na tohle ti dealeři mezi dvěřma jaksi zapomněli!

Slečna na podpoře za nic nemohla, samozřejmě. Popsal jsem jí situaci a chtěl se dál čertit, když mě drze stopla stylem Pane, já vám pokládám jasnou otázku: máte o tuto službu nadále zájem nebo ne? Neměl jsem, ale ještě u toho ze mě udělala malýho kluka. No hlavně že to stornuje a já mám ten balík poslat zpátky, že je u toho nějaký návratový lístek, díky kterému nebudu nic platit. Tak jsem jí poděkoval, vzal balík a jel na poštu. Tam jsem si to představoval moc jednoduše, musel jsem si koupit balící papír, kolečko izolepy a půjčit nůžky, celou krabici nově zabalíkoval a s tím lístkem to chtěl poslat, pošťačka na mě (opět) koukala jak na vola, že ten lístek je jí k ničemu a že na balík musím napsat adresy. Ale jakou adresu? Ta správná návratová byla samozřejmě napsaná na krabici, půjčil jsem si tedy opět nůžky, papír rozstříhal a vytáhl krabici, opsal adresu a zase zabalil, adresoval a konečně odevzdal. Jak vůl! Strávil jsem tam snad půl hodiny … ale modem už je snad někde v centrálním skladu (a všechno samozřejmě ofocený a zdokumentovaný), pěkně doporučeně a s pojištěním. Už nic nenechat náhodě.

A dnes ráno zase zvonek. Jdu nedůvěřivě ke dveřím a tam postarší týpek „Dobrej den, já jsem technik od ou tů a potřeboval bych vám změřit, jak funguje spojení, zkoušel jsem to zkontrolovat na ústředně, ale tam to nemůžu najít, tak se na to potřebuju podívat přímo u vás.“ Zíral jsem na něj a vysvětloval, že jsem to zrušil a už nemám zájem. To šlo celkem mimo něj, on že má jen zkontrolovat funkčnost přípojky a že to nemůže ověřit na ústředně, ale jen na chvilku by na to koukl u nás a hned zase jde, a kdybychom to někdy zase chtěli používat, tak alespoň budeme vědět, jestli nám po letech přípojka funguje. Inu znělo to rozumně a padesátiletý týpek v montérkách je důvěryhodnější něž mladý hejsek v saku s nasliněnou propiskou na podpis, pustil jsem ho tedy domů a kontroloval, co dělá. Dvakrát musel ven k ústředně (přes silnici), protože to nevypadalo ok, ale pak se mu měřáky rozječely jako Stano Zaječí, co každou rozječí, sbalil se a šel.

Mimo jiné to byl ten technik, co mi měl – dle slov dealera – nejdříve zavolat, domluvit si se mnou schůzku, kdykoli mi to – a to hlavně! – bude vyhovovat a pak dojede. A ejhle, on stojí přede dveřmi!

Takže tak…

Prostě dealeři O2 #epic #fail, lháři vylhaní, proradní, a jdoucí jenom po podpisu a krvi.

Oni totiž také na přímou otázku, jestli ten internet bude vždy za 600 Kč a jestli to není jen nějaká akční nabídka přímo odpověděli, že ne, že je to prostě za 600 Kč napořád. Vyložená lež.

Také jim tehdy máma říkala, že internet a vše kolem mám pod palcem já, ale že nejsem doma a prosila je, jestli by nemohli přijít následující den. Na to oni že to bohužel nejde, že to už budou v Jihlavě a že to nevadí, že to může klidně na moje jméno podepsat ona, nic závazného, když nebudeme chtít atd… a četli jste pozorně? Den nato mi začaly chodit ty smsky zákazníku děkujeme a já volal přímo tomu dealerovi ohledně svých pochybností. Ten se ptal, jestli jsem doma, že jsou ještě u nás v obci (až do čtyř hodin) a že se staví a všechno to se mnou osobně probere. Nebo že se staví kdykoli v týdnu. Ach tááák… pánovi náhodou zrušili operace v Jihlavě, takže bude celý týden taky v okolí. No to samozřejmě den předtím nevěděl, to je jasný. Vyložená lež.

Všechno proto, jen aby člověk podepsal …

Ačkoli jsem v tomhle směru nedůvěřivý a paranoidní až běda, tak v tomhle jsme se pěkně spálil (a naši taky). Věřit obchodnímu zástupci… ach bože, tak naivní jsem byl! Proces stále není uzavřený, ještě nám asi přijdou smlouvy a bůhví co. Storno téhle záležitosti asi také musí přejít právě přes toho týpka, co to u nás podepisoval, takže doufám, že pak zavolá, co se stalo a proč jsem si to rozmyslel.

Na ten hovor se připravuju. Důkladně.

Ps: pokud při psaní tohoto zápisku padlo nějaké sprosté slovo nebo bylo zraněno nějaké zvíře, pak to lze přičítat pouze třema sklenkám vína a patnácti stranám diplomky.