Přeskočit na obsah Přeskočit na navigaci

Junova reality-show

Žili jsme a museli jsme přemýšlet, jak budeme žít.

Nic nepotěší víc než prázdný septik

Starosti majitele domu se od těch ajťáckých celkem liší. Původní majitelé pidijímku za pět let nevyváželi, což je možné samozřejmě jen za existence, ehm, drenáže“kamsi mimo pozemek“, kterou samozřejmě nemáme, stejně jako obec kanalizaci. Možná už jsem o tom psal, jímka byla tak plná, že to mělo vliv na splachování, kdy se spláchnutá voda (a vše ostatní) muselo doslova protlačit do jímky, respektive hustou krustou sraček na povrchu. Doslova dost na hovno. A s domem v mírném kopečku a dvěma měsíci bahna se o přistavení fekálu nedalo uvažovat. Až dnes! Dnes konečně dorazil. Jak jsem to měl ráno potvrzené, tak jsem vlítl do pracovního, opomněl, že mám hlídat Báru zatímco si ivka umyje hlavu (nedostatečně mi to zdůraznila), našel v kůlně vhodnou laťku, otevřel septik a celou tu hrůzostrašnou krustu sraček na hladině postupně rozšprudloval, aby se to dalo vůbec vysát. Jóóó, úlevně se sedí na keramické míse, když pak všechno zmizí kdesi v kanálu a je po starostech, ale jednou za čas se v tom poctivě porejpat, to je holt jiná. A poté, co se ve zvířeném hnusu objevil tampón a posléze i vložka, jsem začal dumat, jestli odtok záchodu není náhodou přece jen něčím ucpaný (původními majiteli). No. Přijel fekál, traktor jak kráva s nádrží jak kráva, sotva se vešel na příjezdovou cestu, vycucl obsah obou komor, řidič během toho pokecal o původních majitelích (už jsem psal, že synové majitelky během jedné párty ukradli z místního jézédé tele a upekli si ho?), a byl pryč. Očistil jsem si plácek od drobných šlinců hnusu, obtáhl díru do septiku montážní pěnou, přiklopil železný dekl a finíto. Tak to bychom měli.

| Ze života | 1 komentář

Komentáře (1)

Připojte váš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.