Pozdní odpoledne, rychlík projíždějící Vršovicemi, staré kupé s prosezenou sedačkou… cesta domů v jedné z mnoha tisíců podob. Ráno jsem se vyhrabal z postele až když na pokoji nikdo nebyl. Vydal jsem …
(To už bylo kdysi dávno, nestojí to za to číst)
Pár myšlenek jedoucích domů
|
Ze života |
2 komentáře
spitak
k čemu je studium dějin? ke ztrátě iluzí a ztrátě víry v lidství. rpotože války byly, jsou a budou a oba to víme. až bude další válka, budeme střílet a zabíjet. nebo budeme popraveni. já se obávám, že budu moc slabej na to, abych odmítl zabíjet. tip: Christopher Browning, Obyčejní muži. 101. záložní policejní prapor a „konečné řešení“ v Polsku, Praha 2002. (jestli to znáš, omlouvám se…) Jsme zlá zvířata a je to v nás.
A neznám lepší četbu pro 11letého kluka než skvělého Hubáčka 😀
juneau
To nebude tak zlé 🙂 Jen se člověk tak trochu naučí přemýšlet … a citát „Vím, že nic nevím“ bude konečně pochopen 🙂
Hubáček … nojo.