A protože se stejně půjdu za chvíli najíst, nechce se mi nic nic řešit. Venku je tak krásně… modré nebe, zažloutlá tráva zalitá slunečním teplem a zpívající ptactvo. No tak zatáhnu žaluzie a osolím 3OH!3, že.
V sobotu dopo/odpoledne jsem strávil u pc. Byl jsem u ivonky, ta před obědem rybařila a po obědě někde courala, tak jsem seděl u pc a pracoval na celkem zajímavých věcech. Uteklo to a už jsme jeli do sklípku v Mutěnicích. Na hovno to bylo, to vám řeknu! Moderní sklep postavený tak, že se postavil sklep a zavezl se hlínou, aby vznikl dojem sklípku, vše moderní a nové, pro 60 lidí. Nikde žádný sud, koštýř, ochutnávka, hovno leda, víno nalévané z plastu… tedy víno… dvě bílá a dvě červená. A pít se dalo jen jedno bílé, ve druhém jsem cítil zatuchlinu! To tam kurva na Moravu zase přijeli pražáci, tak se jim daly nějaký slitky! A ta klendra, panečku. První turnus po zimě, dole oheň v krbu a venku tepleji než uvnitř, tam ze stropu kapala voda (na nás). Toho bohdá nebude, aby mě tam ještě někdy uviděli! To vám povím, paní Müllerová, s těmi ochutnávkami v Praze se to nedá srovnávat!
Prostě fuj. Teplá večeře až někdy v jedenáct = pečené vepřové na česneku po litru vína a sladkých koláčcích, no nesedlo si to moc dobře (to to nemohlo být opačně? teplá večeře po příjezdu místo toho obloženého talíře?). I když už jsem pak nepil, tak mi bylo mizerně jak sviňa … a přede mnou dvě hodiny v autobuse zpátky. Vypadalo to bledě, tak jsem si řekl noc co se holt dá dělat, vylezl jsem ze sklípku, zapadl do vinohradu za ním, strčil si pěst to krku a … voilá, už mi bylo fajn 😀 Cesta zpátky pak trvala jen pár minut, spal jsem snad ještě před výjezdem z obce. Lahoda. Až tedy na to lezení do postele ve 4:06. To už bylo trochu moc.
A za šest hodin vstávat, abychom dojeli k nám na oběd, protože jsem si zde potřeboval vyzvednout účetnictví a formuláře daňového přiznání. A zase frrr zpátky, u ivonky byla oslava jejích a sestřiných narozenin pro prarodiče. Já pil jen pívo, o vínu jsem nechtěl ani slyšet. A večer vyplnění daňového přiznání, ivonka mi to psala (prej hrabu), já jí diktoval ta hausnumera, zkoumal, co kam napsat. Ale bylo to raz dva, po večeři jsme koukli na jeden díl Červeného trpaslíka a šlo se spát, musel jsem zase brzy vstávat, pondělní dopoledne nabité až po strop.
Už kolem sedmé jsem zuřil raketu směrem k domovu, abych vyzvedl sestru, zapomenuté věci k přiznání a hurá do city. Sestřa šla ke kadeřnici, pak si zařídit nový pas, a po tom všem potřebovala zavézt na nádraží k vlaku o půl jedenácté. Já zase potřeboval na finančák s přiznáním, pak ji u kadeřnice vystřídat, shodit to zimní číro a zavézt ji na ten vlak. A tak jsme zaparkovali na náměstí, chvilku okouněli, neb jsme tam byli brzy a teprve poté jsem si všiml, že jsem přiznání nechal doma. Jéééé 🙂 A tak se šla sestra ostříhat a já svištěl zase domů, po cestě vyřídil předání balíku od PPL a frčel zase zpátky. Sestřino stříhání bylo někde v půlce, čekal bych tam dlouho, a tak jsem vyrazil na úřad. Okamžitě jsem šel dovnitř, předal lejstra a potvrzení o studiu, zeptal se na jednu nejasnost a zařící jak sluníčko vypadl ven. Všechno bez problémů. Ihned jsem si zaplatil i silniční daň na celý rok dopředu, takže jsem zchudl o 1 800 Kč rychlostí rány razítkem. Nemilé. A pak už jsem se mohl konečně nechat taky ostříhat, … jak na vojáčka. To se zase ivonce nebude líbit 🙂
Poté jsem se scukl se sestrou, která měla dobře půl hodiny času a musela by čuměť na nádraží, tak jsme si sedli do enpeky na koláč a kafe a probírali cestovní plány. Jestli nás někdo poslouchal, tak musel zírat jak puk: … to Estonsko by v červnu mohlo vyjít … no letenky do Kanady už máme zaplacený… kdy vy jedete na ty ryby do Norska? … a jestli nás Dan fakt pozve do té Číny… … volič levice by puknul závistí a nahodil stěny pekárny obsahem svého pivního mozolu!
Dobrý joke byl s tripem do Estonska, kde připadaly dva termíny → týden v dubnu a týden v červnu. V tom prvním nemůže jet Dan, takže se to posunulo na červen a to zase nemůže ivonka. Když jsme to se sestrou přes net řešili, tak jsem jí napsal Tak v dubnu to nejde kvůli Danovi, v červnu nemůže ivonka, tak je to jasný. A sestra to pochopila jako takže na to seru a ruším celej trip zatímco já myslel, že tak je to jasný, jedeme bez ivonky 😀 Dobrý nedorozumění. Tak uvidíme, co bude.
Poseděli jsem si nad kafem a ani to nestihli všechno probrat a musela na vlak. A já jsem doma, připraven pustit se do diplomky. Tenhle týden bude její! A nepolezu na facebook! A nebudu číst aktualne.cz! A vyhodím weblogy.cz ze záložek! Musím být produktivní… ale jak na sviňu má zítra ivonka svátek, musím jít s chlapama do lesa a večer s tomem na skvoš (to nemusím, to chci). To jsem to taky mohl buknout na jindy 🙂
A ještě nám dnes PPL doveze novou televizi s miliardou funkcí, tak ještě s tím si hrát… ach jo, to bude.
PS: Jo a víte, co je na hovno? Když má v obci nějakej mlaďas úplně stejný auto jak vy a lítá tu s ním jak prase, brzdí smykem, přejíždí slepice a děsí babičky … a vy si pak jedete pomaličku a bezpečně a chodci vám hrozí pěstí. To to se ještě nestalo, ale pověst mi tu ten zmetek kurví!
Připojte váš komentář