… mě docela zaskočil, nemám totiž ještě shrabané listí. Se stmíváním po čtvrté hodině se toho venku přes týden moc nestihne. A teď je sobota ráno, spousta hodin světla, a venku mínus tři a cenťáček sněhu. Listí z ořecha jsem likvidoval postupně od konce září, to kupodivu začalo padat dříve než loni, ale teplý podzim naopak držel listí na bříze. Dnes jsem na něj chtěl jít … místo toho budu zazimovávat z dílny to, co by nemuselo být na mrazu. Barvy, zahradní chemie, rozličné aku baterky. A kočkám zeprasovat pelíšky.
A s prvním sněhem a mrznutím přišla před chvílí i ta srdceryvná chvíle, kdy jsem se slzami v očích vytáhl Netatmo Energy appku, a přepnul spící plynový kotel z režimu Mimo domov (v obýváku stačí 12°C) na aktuální toplný plán, kdy má být v obýváku 20°C. Než jsem kotel přepnul do Mimo domov režimu, aby se fakt jako nikdy sám nezapnul, tak jsme topili jednou v září při návratu z chalupy, a pak jednou omylem prvního října – tehdy jsem asi zapnul ten Mimo domov režim. A „reálně“ poprvé zatopit 19. listopadu, to je slušný. Netatmo Weather říká, že už je v obýváku 20, termostat od Netatmo Energy zase měří jen 19.4, takže bude dál topit. Měl bych jim ty teploty nějak zkalibrovat.
Ovšem, tohle netopení plynem si můžeme dovolit jen díky tomu, že máme v hale krbová kamna. A to se to pak machruje. Kolem třetí s příjezdem dětí ze školky se zatopí v kamnech, olšová jasanová březová buková polena žhnou do prostoru, a to je pak hej. Někdy k nim přistavím velký letní větrák, který rozfoukává teplý vzduch do prostoru.
Na druhou stranu, kanclík mám v patře, kam žádné teplo krbových kamen přímo nedolehne, a když je ráno v obýváku ještě cca 20°C od večera, tak v kanclu mám v šest ráno 14°C. A to už je znát, a vytopit to mohu tak akorát svým tělem a monitorama. Takže do jakýchi obřích ponožkopapučí z ovčí vlny, pěkně v teplé mikině, kapucu přes hlavu, volitelně se obalit dekou, a hurá do práce. Velkou část dne tedy teď trávím v 14-15°C.
A proč vlastně netopíme plynem? Já to reálně nemusím řešit, protože jej mám zafixovaný až do příští zimy, žádné zdražení ani krize se mě asi netýká, mohl bych topit do alelůja. Ale nechci. Ať si ta zpičenost Putin nasere. Roky jsem se nestaral, jen různě po sezónách přenastavoval teploty, kolik chci mít v osm ráno v obýváku stupňů (i nesmyslných 23.5 tam bývávalo), platil směšné zálohy (1 800 Kč) a bylo. Ostatně s malými dětmi si člověk moc nevybere, prostě musí být doma teplo. Všechno se to ale změnilo před rokem s pádem Bohemia Energy, který se nás nijak netýkal, ale najednou tu byl ten pocit „doba je zlá“ – záhy mi končila fixace elektřiny, a po všech těch katastrofálních zprávách jsem se připravoval na znásobení záloh. Ty se mi nakonec zvedly jen o desetikoruny, ale zůstal ten pocit opatrnosti. A stal se ze mě typickej socialistickej táta, kterej jen nonstop všude zhasíná a všechny za to peskuje 😀
A pak ta kurva ruská vtrhla na Ukrajinu, a přešel jsem v březnu do úsporného režimu i s plynem. Frázi „vem si mikinu“ jsem zavedl ještě dříve, než Pekarová proslavila svetr, ostatně ivce brzy došlo, že když bude mrchtat, že je doma zima, tak by o tom neměla mrchtat v tričíčku bosá a bez ponožek. V květnu či kdy nám na plynu vraceli skoro 6 000 Kč, spotřebu jsem tedy stáhl skoro o čtvrtinu. A pak přišlo bezstarostné horké léto.
A přece – nějak už nevím proč, někdy v srpnu, asi když začalo být naprosto jisté, že arcipíča Putin vytáhl plynovou kartu, zavřel plyn do Evropy a vyhlídky na podzim zimu byly naprosto jasné, jsem se přestal umývat teplou vodou. Vodu také ohříváme plynem, takže i tak se dá ušetřit. A když támhle někde na Ukrajině malé děti dřepí někde ve sklepě a co by dali za tu alespoň studenou vodu … tak co jsem kurva já za hrdinu, když se budu večer rochnit v teplé vodě?! Pustil jsem si tedy jen vlažnou, opatrně nastavil páku baterie „víc doprava“, a osprchoval se. A o nějaký den později si ještě říkám, co jsem to za buznu, když si nastavím teplotu vody jen na vlažnou? Panáček se bojí opravdu studené? Srabíček, jó? A tak to ne, ať se propadnu do pekla, jestli někdy po svém sprchování zaslechnu z vedlejší místnosti hučení plynového kotle dohřívajícího vodu v bojleru! Jdeme do plnejch, páku natvrdo doprava, a pojď na mě, vodo ledová! A jsou to rychlá sprchování, to vám povim. S legrací říkám, že dokud koule nebolí, tak to nebylo studená sprcha. Ženy to neznají, ale bolí to fest. Ivce to každopádně nenutím, je to můj osobní boj, děti se také dál rochní v horké vaně, do které si tím pádem někdy vlezu po nich, abych si užil i teplé vody … prostě jak za socíku.
Doba je zlá. Kotel se vypnul, v obýváku 20.2°C, resp 21°C (fakt musím ty teploměry zkalibrovat), ještě je tam ticho, všude se spí. Vylezlo sluníčko, na nebi polojasno, všude poprašek sněhu. To budou děti koukat, až vylezou.
Připojte váš komentář