Sníh leží snad už 14 dní, ale dnes už se oteplilo fest, a dál to bude horší a horší. Sněhulákovi vypadaly všechny zuby oči mrkev, chudák se naklání na stranu … ale za ním se tyčí moje majestátní hromada sněhu. Jak máme za domem 5×5m terasu, přes kterou chodím do dílny starat se o kočky, nebo se zbytky ke kompostéru, tak jsem z ní vždy při venčení dětí shrabal sníh na prostředek a dělal jim tam hromadu. Ať si z ní třeba jezdí po zadku … akorát že příští den napadl sníh zase, a pak zase, a hromada začala být dost velká na to, abych začal přemýšlet, že se to množství sněhu také bude jednou rozpouštět, na terase hned vedle domu. Minulý pátek jsem jsem ji tedy přeházel (uff) o pár metrů vedle na trávník, a jal se ji zvětšovat „navážením sněhu“. Třeba by v ní pak šel vykutat i nějaký bunkřík pro děti. No jednoduše jsem se tedy každý den bavil shrabováním sněhu kde to šlo, a nošením jej na hromadu. Báře jsem do ní vykutal schodky, ta si lezla nahoru a po zadku jezdila dolů, a hromada rostla. Další den jsem jí pak nahoru naštimoval boby, že to zkusí sjet. Pozemek / trávník se nám sice svažuje, ale rozhodně nic na velké bobování, Báru jsem musel na bobech roztlačit, aby pak jela. No a teď s „rozjezdem“ z hromady na nejvyšším bodě pozemku, to je panečku svist! Bára ječela nadšením, hodinu jsem pak nedělal nic jiného, než jí nahoře přidržoval bobdy, aby si mohla nasednout, a spřádal další plány 🙂 To už mi pak také došlo 70cm široké fiskars shrablo, takže syslení sněhu se stalo ještě snazší, a hromada se zdvojnásobila. Ivka koupila placky / pekáče, od té doby si jezdí Bára sama… ale to už objevil kouzlo bobování i Adam, kdy jej posadím na boby, zvednu je do vzduchu a položím na „svah“ hromady asi tak do poloviny, aby se hezky projel přiměřenou rychlostí, kdy běžím vedle něj (nebo ivka) a jistím jeho jízdu. K čemu jsou na bobech brzdy samozřejmě netuší, to se tomu prckovi ani nesnažím vysvětlit. Trávník se svažuje k příjezdovce, za kterou jsou pak ještě dva metry rovinka, a pak krutý zlom a sešup dolů k plotu. Za Bářina bobování byla cesta zasněžená, a ona to musela před zlomem k plotu ubrzdit, pomalu jedoucímu Adamovi to včera vždy automaticky brzdilo na holé cestě. Jenže … i na tu se pomalu našlapala trocha sněhu, a s večerním ochlazením a tuhnutím sněhu to jezdilo nějak rychleji, ivka Adama pustila z hromady o kousíček výše než předtím, a modré boby kolem mě (táhnoucího se se sněhem) projely mnohem rychleji, zatímco ivka se pomalu rozcházela za nimi. Já se zmohl jen na „No mámo?“, a to už ona vystřelila za ujíždějícím Adamem, který bez problémů přesvištěl dlažbu příjezdovky, dva metry sněhu za ní, a než zmizel pod mezí, tak jej ivka plavmým skokem/šipkou dostihla a srazila z bobů, které to o metr dál čelně napálily do kmene jediného stromu na celé mezi. Nóóó, to byla vzrušující chvilka, co si budeme povídat. Za chvíli jdeme ven, tak uvidíme, co nás čeká dnes. Tentokrát ale budeme durch asi všichni, taje to a taje.
Jak jsem nedávno „opravil“ neperoucí (netočící) pračku, a to tím, že jsem ji naklonil na bok, podíval se na motor, postavil ji zpět, a ona začala prát … tak v týdnu vylétly pojistky na zásuvkách v koupelně, právě když byla pračka uprostřed pracího programu. Inu, stane se, dlouho pojistky nevypadly. Nahozeno, a vše OK. A den dva zpět jdu kolem koupeny, kde se pračka pustila do ždímání, a ten zvuk/randál byl nějaký jiný – takový „elektricky prskající / šustící“. WTF? Lehl jsem na podlahu a snažil se ve škvíře pod pračkou zahlédnout záblesky, a just jo, modré blikání jiskření. No ty vole. Tak ty vyhozené pojistky možná nebyly jen tak náhoda, motor pračky má problém. Já, který ani netuším, jaká barva elektrického drátu co znamená, budu řešit dojebaný elektromotor… sedl jsem na gauč, vytáhl google, a zkoumal, co znamená, když „pračka jiskří“. A našel mezi spoustou informací i článek o výměně uhlíků motoru pračky na Mylms.cz, který běžíval na RS2, než jsem jej pomohl přemigrovat na WordPress. Vtipné. Vzešlo z toho to, že mohu minimálně zkusit očistit komutátor elektromotoru (o ničem takovém jsem doteď neslyšel), ale když jsem pračku vysoukal, naklonil a podíval se na něj, tak bylo zřejmé, že tam jádro problémů být může. Komutátor špinavý, mezery mezi lamelami zanesené … inu, hurá do toho. Odšrouboval jsem držáky uhlíků, zkouknul, jak v nich „chodí“, a jemným kartáčkem, co mám na pájení, komutátor očistil. Ivka si už mezitím chystala dávku šatstva na testovací praní … a ono to pralo, pěkně „potichu“, tedy s kurevským randálem, ale bez jiskření. Jako, to bych do sebe neřekl, že budu takový opravář 🙂
To bych spíš čekal, že budu úspěšnější s obnovením kontaktů na tchánově telefonu, ale i tak to byla fuška. Starý telefon umřel, roztekl se mu displej do černa a hotovo. Na SIMce 250 čísel, ale v telefonu jich měl skoro 1000. Jediné řešení bylo, že mu na tom starém telefonu vymění za 2000 displej, a když jej zfunkční, tak mu pak přetáhnou kontakty na nový telefon. Ale včera jsem se do toho u nich pustil, neb jsem si říkal, že tam měl určitě napojený google účet… tak to přece musí jít natáhnout na nový telefon z cloudu raz dva, ne? Z jeho výrazu a „google účet cože?“ bylo zřejmé, že to nebude jen tak 🙂 Švagrová nakonec odhalila jeho starou gmailovou adresu, ke které už nikdo heslo samozřejmě nevěděl. Obnovení hesla se odeslalo na tchánův pracovní email, ale byla tu záchrana v podobě notebooku s vépéenkem (když je ten covid a homeoffice), takže jsme se připojili k němu do kanclu, a v jeho emailu našli obnovovací kód. Tááákže jsem byl v jeho Google účtu, ale kontakty nikde žádné, zálohy telefonu nikde nic … prostě jsem se v tom patlal, a nebyl schopen nic dohledat. Nedávalo mi to ale smysl, že by se k tomu adresáři nedalo nijak online dostat. O tři piva a jednu slivovici později jsem si všiml, že na novém telefonu chybí googlí aplikace Kontakty, nainstaloval ji tam, napojil ji na jeho starý google účet, a první co mi po spuštění nabídla bylo okénko „Přejete si synchronizovat 780 kontaktů z předchozího telefonu“? No ty kráso, propukla obrovská oslava a pijatika, a já byl hrdina dne až do hluboké noci!
Tož dobré. Jdeme ven, na sníh.
Připojte váš komentář