Září začalo zářícími dny, od rána do (už bohužel brzkého) večera azur a sluníčko, přes noc jasné nebe, a ráno po páté, když jdu ivce v 8-10°C otevřít bránu a otřít rosu z oken auta … tak mi na to vše na lehounce modrajícím nebi září srpek Měsíce se skvadrou nejjasnějších hvězd, vedle něj Jupiter, a za kopcem skrze řídké stromy na vrcholku probleskuje Venuše. Den za dnem, ani dnes tomu nebude jinak.
Už jsme dumali nad tím, že by bylo záhodno zlikvidovat bazén, protože i kdyby byl ještě den dva hic, tak se na koupání neohřeje. Ale když jsem viděl předpověď, tak jsem řekl „Mámo, ještě to zkusíme!“ Ohřev jede den za dnem od devíti ráno do půl čtvrté, v sobotu, kdy se to hezké počasí rozjíždělo, vylezla voda na 20°C, a hned jsem se tam – po chystání Adámkovy narozeninové oslavy – na pár chvil smočil, a pak už to šlo jen nahoru. Jeden den ráno 20, odpoledne 25, pak ráno 20, odpoledne 26, to už jsme tam vlezli, a včera ráno 21, odpoledne 28. A to už bylo bájo. Děti měly zrovna ledňáka, tak se do vody nehrnuly, já se tam naštimoval na lehátko a jen se vznášel na hladině, oči zavřené, relax … krásně má být ještě přes víkend, jaj!
Prázdniny jsou pryč. První „prázdniny s dětmi“, respektive s ivkou v pracovním procesu, a dětmi doma. Od půlky července jsem si tedy užil naplno mít děti na povel od rána do odpoledne, zatímco potřebuji pracovat, a byla to tedy zkušenost. Proto jsem také nonstop vstával také v 5, abych měl pár hodin absolutního klidu, než se budou děti pelešit z postelí. Někdy před osmou, jindy po deváté, a pak si musely vystačit sami … pokud bylo hezky, tak se vypustily ven a úřadovaly tam, na písku, nebo v poloprázdném dřevníku, kam jsme na jaře přenesli dětskou ikea kuchyňku … ale když bylo škaredě nebo zima, a že to tedy bylo přes prázdniny pěkných pár dní, tak to byl očistec. A když bylo krásně, tak zase nechápaly, proč nemohou sami do bazénu. Takže jsem často někdy po jedenácté šel za nimi, děti vlezly na dvacet minut do bazénu, pak jsem šel chystat oběd, přes největší hic jsme byli doma, pak zase bazén … a vyhlížení maminky.
Adam v sobotu oslavil s předstihem své páté narozeniny. Počasí nám vyšlo, sešli jsme se na terase, ugriloval jsem pstruhy a hromadu masa, rodiny poseděly a povykládaly, Adam nadšený z hraček, dostal velký stavební mix, a od nás velkou buginu na dálkové ovládání, už „poctivou“ a schopnou hračku. Drandí s ní po venku, až z toho Bára smutně sedí na schodech a fňuká, že chce k narozeninám taky takové auto. Nejlíp hned. Nooo … co by ne. Vymyslet dárek pro „velkou“ osmiletou holku, to je docela problém. No, akorátže jsem akumulátor buginy jeden den omylem připojil k jiné nabíječce (na jinou hračku), po odpojení v něm regulérně syčelo a bublalo (přitom nehřál), a od té doby se bugina chová nějak divně … jezdí, jezdí, dojede, a konec, a ani se nehne, ani náznak pohybu, pootočení kol, jako by byla natvrdo vypnutá. Doufám, že je to tím, že je ten akumulátor KO, už jsem objednal nový (upgrade ze 700mAh na 2400 mAh), vyzkoušel jsem nákup na Allegru, s doručením zdarma, a já blbec přehlédl, že je to 6V aku, potřebuji 7.2V aku … takže jsem si na Allegru hned vyzkoušel i vrácení zdarma 😀 Správný akumulátor budu mít v rukách dnes. A ještě přijde nová sedačka, dětem boty … a ještě něco, myslím.
Je 6:10, za okny rozbřesk, za deset minut mi začne řvát budík, abych při nějakém hlubším ponoření do práce nezapomněl na děti … a zase ranní kolotoč, při čištění zubů pak už budou oknem vidět lesy nasvícené sluníčkem, v chladu ještě „dáme kočkám“, fifince pak otřu okénka, abych viděl ven, a hurá ránem do školy školky. Odpoledne musím děti vyzvednout, ivka přijede pozdě. Akorát jsem někdy v týdnu zmínil, že bych je mohl vzít po obědě, aby si užili teplo a bazén … jenže kolem poledne je teplota vody vytažená tak k těm 24°C, takže to koupání tak moc neláká, tak mě to pak přešlo. Ale bohužel, už jsem to dostal befelem, a ještě musím ze školky vzít i neteř Emču 😀 Njn. A je tu víkend …
Připojte váš komentář