V 5:04 jsem budík neodložil, ale vypnul, a probral se až v 5:31. Musím jít ivonce otevřít bránu! Schody jsem slezl jak zombie po obrně, a zastihl ji s rukou na klice od dveří. Už si myslela, že jí to dělám naschvál – že v den její tradiční čtvrteční vstávací krize já ani nevstanu.
O víkendu jsme slavili. V pátek jsme tátovy šedesátiny oslavili konečně v nejužším kruhu rodiny. Po onom týdnu jsem se musel trošku opít, abych bezbolestně usnul. Docela to fungovalo, ale i opačným směrem – probudil jsem se ve 4:20, ještě za tmy. Nerozumím tomu, u našich mám tendenci vstávat hodně brzy, obzvlášť pokud se do toho den předtím zapojil alkohol. Ostatně … nevzpomínám si, kdy bych poslední dobou vůbec spal déle než do devíti. U našich ani omylem, to klidně koukám do mobilu a čekám, až po domě uslyším šramot, že už je někdo jiný vzhůru.
Dopoledne jsme chystali terasu na večerní párty s máminou stranou rodiny, a pak s ivonkou odjeli na šedesátiny jejího strejdy do Ticha. Venku se opět udělaly tropy. Oslavu měl pěknou, velkou, jídlo výborné, poseděli jsme tam ale dvě hodiny a s omluvou, že musím jet ke grilu k našim, se zase vrátili na naši „chorvatskou“ terasu. Naši to tam mají krásné, balkón porostlý vínem (s trsy hroznů), pod ním terasa zastíněná vzrostlou škumpou, v rohu velký citrónovník (s citróny) … do toho západ slunce. Už jen ta pláž. Posezení bylo fajn, maso jsem ugriloval, ale tentokrát to trochu skřípalo, měl jsem to moc rozjetý … a taky jsem od Zdendy Polreicha okoukal trik, že před grilováním přelízne rozpálený gril kusem špeku (aby se maso nechytalo). Já to přelízl poctivě a několikrát, a to už není ono – když jsem pak nějaké maso přesouval mimo případný plamen, tak chytl i samotný rošt! Takže s omaštěním nepřehánět. Po dlouhém dni jsem tam nasázel pár piv, a v rozumný čas se šlo spát.
A neděle opět krásná, od rána jasno … ale té rosy! Uklízeli jsme po oslavě … což je taky jen o tom odhánět ty naše staříčky – mámu bolí záda, táta je po pádu z kola pochroumaný a nesmí se zadýchat (a jinak ho taky bolí záda). A oběd opět chorvatským stylem, s grilovaným masem, zeleninkou, salátem, melounovou limonádou … no maso už někteří nemůžou ani vidět, tolik grilovaného masa jsem za roky nesnědl. Ale bylo krásně…
Pak se ještě nakrojil dort… uff. Víkend jsme asi zakončili procházkou do hospody … a večer děcka grilovali 😀
V pondělí i úterý bylo ještě krásně, ochlazení přišlo až ve středu. V oba dny jsem vyrazil na kole. A mám opravenou přehazovačku! Poté, co jsem na začátku leta štrejchl o rantl a strhal lanko / ohnul ji, se mi ji po natažení nového lanka už nepovedlo seřídit … přehazovala blbě – buď fungovala dobře na nízkých převodech, nebo na vysokých. Nastavil jsem ji nějak kompromisně, aby se dalo trochu rozumně jezdit, a uvažoval o servisu. Holt ohnutou přehazku nespravíte jen tak páčení nějakou tyčkou … no a v pondělí jsem se vydal ji zkusit spravit páčením nějakou tyčkou. Celou jsem ji rozšteloval a že ji nastavím správně v jedné poloze, a pak ji nějak ohnu, aby pokryla i ostatní převody. No a heuréka, ono vše najednou fungovalo! I beh ohýbání. Dokonce lépe než dříve! A kde byl zakopaný pes? Když jsem ji totiž na začátku léta seřizoval a zkoušel na zavěšeném kole přehazovat, tak mě asi nenapadlo měnit i převody na předních talířích. A když se přehazce moc nechtělo přeřadit na 3:1, tak jsem to považoval za následek ohnutí přehazky … a ona to byla jen moje blbost. V reálu by mě nikdy nenapadlo snažit se řadit převod 1:8 a podobné koniny. Roky jezdím tak, že mám 2:3 na různé pomalé pojíždění a kopce, pak 2:6 na rozjetí do rychlosti, a 3:6 na cestovní rychlost. Ještě i 2:4 fungovalo, ale 2:5 už přeskakovalo a rachotilo. Stejně tak 3:8 dělalo nemilé zvuky. A v pondělí jsem vše „vyřešil“, a rovnou vyrazil na kopce. A řadil si 2:3, 2:4, 2:5 … a vše tam cvaklo na první a jelo jak hodinky.
A to je asi tak vše. Káva dopitá, snídaně skoro snězená … je čas.
Připojte váš komentář